Tady musím s panem Řeháčkem souhlasit ze sílou zvyku, protože si lidé zvykli, že teorie o chodu vesmíru jsou tak dokonalé, že jenom blázen by je chtěl vyvrátit.

Takže jsem se dal na cestu blázna, protože jen ti a děti nemají zábrany sdělit to co vidí a ne to, co se od nich očekává.

Když si položíte na kulečníkový stůl několik koulí a budete se snažit pomocí tahu, s některou koulí přimět, aby se jiná koule pohnula, tak nemáte šanci. Čili přitažlivost můžeme vynechat.

A co deformace časoprostoru? Dobrý nápad. Napneme si vodorovně větší plachtu a doprostřed umístíme větší těžkou kouli. Plachta se samozřejmě prohne a těžká koule zůstane uprostřed. Nyní na plachtu položíme menší kouli a ejhle, menší koule se začne pohybovat k větší, až se ji dotkne a zůstane už u ní. Zbývá se zeptat, co způsobilo, že velká koule prohnula plachtu a proč se malá koule pohybovala k té větší? No přece gravitací. Takže gravitace způsobila prohnutí a prohnutí způsobilo gravitaci. Na to musí přijít opravdu "génius", jinak si to neumím vysvětlit.

Co, však se stane, když tágem udeříme do jedné z koulí na kulečníkovém stole? No samozřejmě, koule se dá do pohybu a trefí jinou kouli a ta zase jinou kouli a tak to může pokračovat. Kde? No přece v gravitonovém éteru. Takže interakce je vyřešená. Srážky gravitonů vytvoří vlny a ty působí na látkové částice, které opět vytváří vlny v gravitonovém éteru. Gravitace není síla v tahu, ale síla v tlaku.

A kde se vzala veškerá pohybová energie? Prozradím v dalších blozích.

Tady s vámi musím polemizovat. Základních fyzikálních sil je ve skutečnosti pět. A to není žádná novinka - věděl o tom už před sto lety známý český silážník, břichomluvec a cestovatel samouk, Jára Cimrman.

Pátou silou je síla zvyku, kterou Cimrman poprvé detekoval při své cestě dostavníkem z Jičína do Turnova. Když se pasažéři po šestihodinové jízdě na Turnov ocitli v Hořicích, zjistili, že kočí pracoval 30 let jako závozník pro hořický pivovar a síla zvyku ho donutila jet ve starých kolejích. Mimochodem, z váhy dostavníku, kartografických tabulek a množství čtyřspřežím sežraného ovsa Cimrman odvodil, že síla zvyku je zhruba 3x silnější než síla elektromagnetická. Její kvantování zprostředkovávají polní částice (tzv. "zvykony"), které poprvé úspěšně detekoval ve společenské místnosti obecního starobince v Tanvaldu.

Skutečným experimentálním průlomem bylo pozorování vysloužilého kasaře Kodýtka, který se sice dušoval, že kasařinu pověsil na hřebík, ale síla zvyku ho nutila si občas nějakou tu vloupačku lajsnout. Cimrman z toho poměrně racionálně odvodil, že síla zvyku vyplývá z pokřiveného charakteru. Když pak v hospodě U tří diferenciálů vysvětloval Einsteinovi svůj tenzor charakterové křivosti, Albert se plácl do čela: "síla vyplývající ze zakřivení - že mě to hned nenapadlo"

A víte, že ta vaše pátá síla, síla zvyku vyplývající z pokřiveného charakteru, je logicky vysvětlena, takže jsem neshledal žádný důvod, abych ji vyvracel.

Zato pokřivení časoprostoru, kde vlastně ani žádná síla nevzniká a částice se samy od sebe kutálí po napnuté časoprostorové plachtě. A když se zeptáte, co způsobuje zakřivení toho časoprostoru, tak vám einsteinovci s pohrdáním začnou vysvětlovat, že to je přece gravitace.

Takže gravitace prohne časoprostor a tak se vytvoří gravitační pole. Úvaha opravdových "geniů"-že mě to hned nenapadlo.

Jsou to nepochybně zábavné imaginace. Ten boson prokázán byl...nebo ne?

Ano, ale hmotnost, ani gravitační sílu nevykazuje.

Z Vašeho příspěvku vyplývá, že graviton má zřejmě velmi malé rozměry. Nepočítal jsem to z Vašeho příměru, ale nevychází náhodou menší, než Planckova délka?

Klidová hmotnost fotonu, gravitonu, nebo fononu se odhaduje na 10 na mínus 65kg, ale je to stejně nesmysl, protože tyto částice nejsou nikdy v klidu. Jedná se o stejné částice a ani ty nemají stejné rozměry.

Každý se může mýlit i pan Planck, ale to ponechám na mladší generaci, takže se snažte.