Inovativní za každou cenu, že. Ten váš PŘÍTLAK je fajn, akorát že na slapové jevy ho naroubujete jen dost na sílu, zatímco zvyklá vize gravitace jako silového pole vycházejícího z centra hmotného objektu funguje hladce.

Pávě, "zvyklá vize gravitace". Jak, ale ta gravitační sila, vycházející z centra hmotného objektu vzniká, už nikdo nevysvětluje. Jak může něco gravitačně táhnout, tak to už vůbec ne, hlavně, že to funguje hladce a věříme tomu.

Einstein byl "konzervativní" v tom smyslu, že fyzice rozuměl tak, jak jí musí rozumět ten, kdo chce něco publikovat mezi odborníky. Tj. v odborných časopisech. Svoje myšlenky publikoval konzervativním způsobem - jasně formulované pomocí rovnic. Kdo to neumí, vůbec netuší o čem fyzika je.

Ale tuší.

Zase jsi nevysvětlil dost podstatný rozpor ve své představě, proč neexistují atomová jádra složená pouze z neutronů. Podle toho, jak jsi to popsal, by měla vznikat. Nikdy však nebyla pozorována. Značí to důležitou věc: tvá představa není platná, neboť neumí vysvětlit pozorované jevy.

Jane, jsi nedočkavý, vše vysvětlím v dalších blozích. Mohu jen naznačit, jak se bude ubírat mé myšlení.

V ověřené vědě se uvádí, že neutron vznikne tak, že se elektron spojí s protonem.

Když si najdeme nulové hmotnosti protonu, a neutronu, tak zjistíme, že do neutronu by muselo vniknout dva a půl elektronu, aby to pasovalo. Je taková představa platná, když nevysvětluje pozorované měření?

Ale, třeba by to uměla vysvětlit Veronika Exnerová, pomocí jasně formulovaných rovnic, protože kdo to neumí, vůbec netuší o čem fyzika je, jak uvádí nahoře.

Několik upřesnění:

1. Mezi obecnou gravitací a zemskou tíží ostře rozlišoval jak Newton, tak i generace fyziků po něm. Zemská tíha byla už tenkrát a je dodnes vystětlována jako síla, působící na tělesa na zemském povrchu, složená z rozdílu dvou základních sil: zemské gravitace a odstředivé síly

2. i na ISS je - jak správně podotýkáte - stav beztíže a nikoliv bez gravitace (ve smyslu gravitačního zákona).

3. zmatení pojmů vzniká tím, že české tíha je totéž co latinské gravitas. Mikrogravitace je pak spojením řeckého a latinského slova a znamená malá tíha.

4. Píšete, že prostor je zaplněn gravitony, jejichž srážky tvoří 96 nebo méně procent energie Vesmíru. Měl byste vysvětlit, jakým způsobem takhle malá hustota energie může k sobě přitlačit něco tak relativně hustého, jako jsou protony (když ty se při přiblížení naopak měřitelně odpuzují).

1.2.3. Jsou jasné.

4. Mám dojem. že na toto téma jsme už debatovali. Malá hustota energie je zdánlivá, protože je malá hustota hmoty látkové. Také jsem vám spočítal tlak gravitonového éteru na 1cm čtvereční. Myslím že to dělalo v přepočtu na tuny 190 bilionů tun. Vycházel jsem ze síly mezi dvěma protony, takže může být i větší.