Pondělí 9. prosince 2019, svátek má Vratislav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 9. prosince 2019 Vratislav
Zobrazit příspěvky: Doporučované Všechny podle vláken Všechny podle času

M46i57c56h22a98l 16Š95t11a68j50n56r95t 4314761322707

Inovativní za každou cenu, že. Ten váš PŘÍTLAK je fajn, akorát že na slapové jevy ho naroubujete jen dost na sílu, zatímco zvyklá vize gravitace jako silového pole vycházejícího z centra hmotného objektu funguje hladce.

0/0
doporučit
13.11.2019 3:12
Foto

J16u79l42i17u64s 66M73a29k67s95a 7827245509649

Pávě, "zvyklá vize gravitace". Jak, ale ta gravitační sila, vycházející z centra hmotného objektu vzniká, už nikdo nevysvětluje. Jak může něco gravitačně táhnout, tak to už vůbec ne, hlavně, že to funguje hladce a věříme tomu.;-D

0/0
doporučit
13.11.2019 16:22

J68a76n 86Š19v76a28d97l97e73n74k83a 9854679150

Fyzika to vysvětluje nikoli tahem, nýbrž deformací prostoročasu. To ti doufám známo je...

0/0
doporučit
13.11.2019 17:00

M63i52c12h16a48l 66Š68t43a71j79n80r89t 4824921402197

Jako chápu, volání po něčem, co unese všechna ta gravitační magnetická a jiná pole,zajistuje stabilní rychlost světla atd atd. Nějaká vibrujici polévka muže vypadat pristupneji, akorát, že to taky musí v něčem byt, mít něco, co ji zajistí stabilní vlastnosti atd. Takže v důsledku je to stejný. Obyčejné vakuum je prostě daleko složitější, než by se zdálo.

0/0
doporučit
14.11.2019 7:35
Foto

J23u85l27i85u87s 29M44a66k55s51a 7927175169669

Výborné vysvětlení. A z čeho se skládá prostoročas? Jak se může něco deformovat, když to nemá žádnou formu? Jaká síla deformuje ten nehmotný prostor a nehmotný čas? Kde se bere věčná energie v látkové hmotě? Konzervativní fyzika není schopná tyto postuláty vysvětlit, proto to dělám já, fyzikou originální, tedy mojí vlastní, bez plagiátorství. Je rozdíl učit mainsteam, nebo bádat. Pošklebují se opravdu jen lidé chudí duchem.

0/0
doporučit
14.11.2019 13:18

J32a78n 97Š68v65a24d93l75e75n82k95a 9354149170

Nevysvětluješ nic. Tvá vysvětlení jsou v rozporu s pozorováním.

0/0
doporučit
14.11.2019 13:28
Foto

J37u85l45i14u66s 63M61a96k67s81a 7267435189449

Máš pravdu, Jeníku.;-D

0/0
doporučit
14.11.2019 13:32

J60a95n 73Š60v36a14d56l12e91n23k37a 9264259460

To už přece dávno oba dva víme, Julku.

+1/0
doporučit
14.11.2019 14:33
Foto

J20u43l88i61u25s 36M38a69k15s88a 7497515149359

Tento nesmysl je známý, už více jak 100 let. a ten prostoročas deformuje gravitace, že? Opravdu geniální.

0/0
doporučit
4.12.2019 16:32

M20i25c51h31a16l 58Š25t79a19j45n97r10t 4594351922327

No tak jsme se dozvěděli tě vám to připadá legrační. Ok mě třeba připadají legrační zase vaše keciky.

0/0
doporučit
14.11.2019 7:06
Foto

J75u50l48i25u86s 34M92a64k28s80a 7167905899839

;-D

0/0
doporučit
14.11.2019 13:23
Foto

J20u84l98i31u91s 75M70a15k20s65a 7317395339539

A to je vše, co k tomu umíte říci? Trochu málo.;-D

0/0
doporučit
5.12.2019 16:27

V63e24r75o13n75i82k22a 98E13x88n47e84r32o86v13á 2346521347899

Einstein byl "konzervativní" v tom smyslu, že fyzice rozuměl tak, jak jí musí rozumět ten, kdo chce něco publikovat mezi odborníky. Tj. v odborných časopisech. Svoje myšlenky publikoval konzervativním způsobem - jasně formulované pomocí rovnic. Kdo to neumí, vůbec netuší o čem fyzika je.

0/0
doporučit
11.11.2019 23:33
Foto

J35u34l23i10u38s 43M27a60k70s40a 7827925569109

Ale tuší.;-D

0/0
doporučit
12.11.2019 15:37

J49a10n 13Š15v12a24d16l71e21n80k19a 9824169530

Zase jsi nevysvětlil dost podstatný rozpor ve své představě, proč neexistují atomová jádra složená pouze z neutronů. Podle toho, jak jsi to popsal, by měla vznikat. Nikdy však nebyla pozorována. Značí to důležitou věc: tvá představa není platná, neboť neumí vysvětlit pozorované jevy.

+1/0
doporučit
11.11.2019 22:51
Foto

J83u12l84i22u96s 49M97a28k50s24a 7477695589319

Jane, jsi nedočkavý, vše vysvětlím v dalších blozích. Mohu jen naznačit, jak se bude ubírat mé myšlení.

V ověřené vědě se uvádí, že neutron vznikne tak, že se elektron spojí s protonem.

Když si najdeme nulové hmotnosti protonu, a neutronu, tak zjistíme, že do neutronu by muselo vniknout dva a půl elektronu, aby to pasovalo. Je taková představa platná, když nevysvětluje pozorované měření?

Ale, třeba by to uměla vysvětlit Veronika Exnerová, pomocí jasně formulovaných rovnic, protože kdo to neumí, vůbec netuší o čem fyzika je, jak uvádí nahoře.;-D

0/0
doporučit
12.11.2019 13:06
Foto

R51o68m30a95n 90T84r82u85n10e29č49e19k 4823620232419

Co je to prosím nulová hmotnost protonu a neutronu? To mi nějak neštymuje.

0/0
doporučit
12.11.2019 13:12
Foto

J89u54l36i73u76s 67M54a69k95s16a 7117305599889

Nulová hmotnost je výraz starý. Dnes se uvádí klidová hmotnost.

0/0
doporučit
12.11.2019 15:19

J67a42n 65Š84v29a52d60l23e91n30k69a 9964119650

Kdy se tomu říkalo "nulová hmotnost"? To bylo dost matoucí - "nulová" by znamenalo, že mají hmotnost přesně 0, a to si o protonu, neutronu ani elektronu snad nikdo nemohl myslet. Proč tedy raději nepřiznáš, že ses spletl a že jsi myslel klidovou hmotnost? To musíš zatloukat i u takové blbosti, hlavně abys nemusel přiznat chybu?

Jinak, ty rovnice by mohly pomoci. To si představ, že nejdřív něco spočítáš a pak to naměříš. Hle, důkaz platnosti hypotézy. Tvé představy nejsou s některými výsledky experimentů ve shodě, což ve vědě znamená, že je třeba hypotézu změnit. Ty reaguješ tak, že je ignoruješ - zřejmě tedy pokud něco není v souladu s tvou "hypotézou", bylo to zkrátka špatně změřeno. To je pavědecký přístup. Tvé "hypotézy" navíc vůbec neumožňují navrhnout žádné experimenty, které by je mohly ověřit. Pan Jelen to zkouší, ale ty ho odbýváš. Z toho vyplývá, že tvé "hypotézy" nejsou vědecké a jsou pro vědu bezcenné. Bohužel.

Co se týče vzniku neutronu z protonu a elektronu, věc se má tak, že roli hraje i přeměna vložené energie na hmotu. Ale to je něco, co ty neuznáváš, jelikož jsi přesvědčen, že se fyzikové posledních 200 let soustavně mýlí a až ty jsi na to přišel, takže toto vysvětlení nejspíše nepřijmeš.

+1/0
doporučit
12.11.2019 17:26
Foto

R71o87m66a44n 14T18r33u91n42e83č53e82k 4233600982839

Tady jsem teda fakt zvědavej, kdo bude mít to poslední slovo. Je to přesně jak říkáte, pan Maksa zatlouká a zatlouká, i kdyby se jednalo o překlep :-), ale že by se spletl? No to přece u myslitele jeho kalibru nepřichází v úvahu. Nikdy.

+1/0
doporučit
12.11.2019 18:16

M82i61c36h20a61l 17Š52t96a43j70n80r75t 4624161132797

Tak ono po tom, co úplně necvakly inovace v Dopplerově jevu, produkci energie, počasí na Zemi apod, se samotná podstata prostoru jeví jako bezpečné útočiště, protože tomu málokdo rozumí a spousta věcí se neví..

0/0
doporučit
13.11.2019 3:07
Foto

J66u87l96i17u49s 66M25a51k65s74a 7107805409469

Mluvíte mě z duše, lepší nevědět, nepřemýšlet, stačí věřit.;-D

0/0
doporučit
14.11.2019 13:28
Foto

J38u10l23i17u47s 18M70a90k14s64a 7447685119439

PS. Nulová hmotnost je můj starý výraz, z dřívějších mých článků, kde rozvíjím hypotézu, že rychlost nemá na hmotnost žádný vliv, protože s rychlostí stoupá hybnost a při nárazu, nebo brždění se to projeví jako energie.

0/0
doporučit
16.11.2019 12:33

S37t56a39n36i80s73l26a35v 62J91e44l26e46n 8842545856

Několik upřesnění:

1. Mezi obecnou gravitací a zemskou tíží ostře rozlišoval jak Newton, tak i generace fyziků po něm. Zemská tíha byla už tenkrát a je dodnes vystětlována jako síla, působící na tělesa na zemském povrchu, složená z rozdílu dvou základních sil: zemské gravitace a odstředivé síly

2. i na ISS je - jak správně podotýkáte - stav beztíže a nikoliv bez gravitace (ve smyslu gravitačního zákona).

3. zmatení pojmů vzniká tím, že české tíha je totéž co latinské gravitas. Mikrogravitace je pak spojením řeckého a latinského slova a znamená malá tíha.

4. Píšete, že prostor je zaplněn gravitony, jejichž srážky tvoří 96 nebo méně procent energie Vesmíru. Měl byste vysvětlit, jakým způsobem takhle malá hustota energie může k sobě přitlačit něco tak relativně hustého, jako jsou protony (když ty se při přiblížení naopak měřitelně odpuzují).

0/0
doporučit
11.11.2019 22:24
Foto

J16u71l66i95u42s 79M61a54k67s94a 7197755829419

1.2.3. Jsou jasné.

4. Mám dojem. že na toto téma jsme už debatovali. Malá hustota energie je zdánlivá, protože je malá hustota hmoty látkové. Také jsem vám spočítal tlak gravitonového éteru na 1cm čtvereční. Myslím že to dělalo v přepočtu na tuny 190 bilionů tun. Vycházel jsem ze síly mezi dvěma protony, takže může být i větší.

0/0
doporučit
12.11.2019 15:35

S72t79a64n81i23s18l45a73v 98J66e30l12e46n 8312725316

Psal jste ale, že "Srážky bilionů gravitonů představují, až 96 procent veškeré energie ve vesmíru". Celková energie Vesmíru, dělená jeho objemem, vychází řádově kolem pikoJoule na cm3. Jak z toho chcete odvodit ten tlak?

(Ten tlak jste podle mne navíc nejspíš spočítal špatně, jak jsem se Vám snažil tenkrát v té duskusi ukázat)

0/0
doporučit
12.11.2019 15:50
Foto

J70u85l45i28u58s 72M12a14k11s56a 7937845679859

To, že někdo něco v minulosti spočítal blbě, neznamená, že to nemůže někdo v budoucnosti spočítat dobře? Ono se špatně dokazuje, že něco je, když se to nedá vidět, nejde to přímo změřit a navíc to "GENIÁLNÍ" vědci zavrhli a vymysleli fiktivní vědu, která se navíc líbí.

Na příklad síla mezi dvěma protony v atomovém jádře se také nedá konzervativní vědou vysvětlit a přece existuje.

0/0
doporučit
12.11.2019 20:55

S64t50a51n31i28s64l60a63v 70J46e50l42e71n 8982755396

Klidně to po sobě znovu přepočítejte.

U vědy nejde ani tak o líbivost, ale o to, zda hodnoty, předpovězené danou teorií, souhlasí s tím, co je naměřeno při experimentu. POkud ty hodnoty neodpovídají, je teorie zavržena.

Protony v jádře vysvětluje současná věda působením silné interakce.

0/0
doporučit
12.11.2019 21:26
Foto

R43o39m81a46n 33T32r39u64n82e10č76e60k 4803650232609

Slovy klasika: "Pokud fakta odporují teorii, je nutno je zavrhnout". ;-D

+1/0
doporučit
13.11.2019 8:35
Foto

J15u23l12i78u60s 25M13a18k70s16a 7247985779269

Zase špatně, zavrhl se éter. Já vytvářím originální hypotézy. Pošklebováním je nevyvrátíte. Ale to by se muselo přemýšlet a to bolí.;-D

0/0
doporučit
14.11.2019 14:00

J11a12n 38Š70v23a63d12l31e62n41k20a 9864489280

Hypotézy to rozhodně nejsou, protože neumožňují návrh experimentů a nevysvětlují pozorované jevy. Pro vědu jsou tedy bezcenné. Souhlasím ale v tom, že jsou vskutku originální. To tedy jsou.

+1/0
doporučit
14.11.2019 14:36
Foto

J86u10l82i14u32s 88M36a57k96s95a 7787285369729

No vidíš, to nemůžeme tvrdit o každém, kteří stále dokola opakují naučené modlitby.;-D

0/0
doporučit
22.11.2019 16:32
Foto

J74u26l18i40u86s 65M97a73k32s19a 7527595579839

Naprosto s vámi pánové souhlasím. Nulová i klidová hmotnost je ptákovina. Kde v naší galaxii je nulová rychlost, nebo klid? Naše sluneční soustava se pohybuje v galaxii rychlostí asi 270km/s .To mě moc v klidu nepřipadá.;-D Budu rád, když mě bludnou teorii pomůžete zavrhnout, když fakta odporují skutečnosti.

0/0
doporučit
13.11.2019 16:11

S60t69a68n72i75s84l30a70v 33J20e75l87e88n 8522155416

Veškerý pohyb je vždy relativní. To zjistil už Galileo.

Klidová hmotnost je proto minimum z hmotností, jež má těleso vůči všem možným inerciálním soustavám. Je to také hmotnost, jíž má těleso v inerciální zoustavě, vůči níž je v klidu.

0/0
doporučit
13.11.2019 16:26
Foto

J91u94l37i39u55s 46M33a79k10s81a 7297225779739

Už ta vaše první věta, že veškerý pohyb je relativní, vyvrací klidovou hmotnost a nepomůže ani napasovaná inerciální soustava, která má rovněž relativní rychlost.

0/0
doporučit
20.11.2019 15:54

S61t72a41n52i96s37l37a15v 51J51e52l14e92n 8962635976

Ale vůbec nevyvrací. Chápete matematickou funkci "minimum" ?

Inerciální soustava, kterou si pozorovatel zvolí, má sama vůči sobě nulovou rychlost.

0/0
doporučit
20.11.2019 16:06
Foto

J75u55l68i89u26s 57M31a28k37s23a 7467885729939

Rychlost, jako taková, nemá na hmotnost žádný vliv, proto si pan Einstein do své rovnice dodal rychlost světla. Ale i to mu nepomůže, protože žádná hmota látková nedosáhne ani 1% rychlosti světla.

Výjimku tvoří subatomární částice, nebo neutrina.

Jediné co může změnit hmotnost hmoty, je gravitace, nebo zrychlení.

0/0
doporučit
29.11.2019 12:23

S64t17a92n58i57s13l55a46v 54J76e14l86e52n 8842855506

Pokud podle Vás subatomární částice svou hmotnost s rychlostí mění (píšete, že tvoří výjimku), tak proč by to najednou neměly dělat atomy, které jsou z těch subatomárních částic složeny?

0/0
doporučit
29.11.2019 12:28
Foto

J52u35l25i11u15s 73M52a86k57s14a 7507235249829

Pokud se rychlost v gravitonovém éteru zvyšuje, tak proud gravitonů odfoukne elektrony a z atomů se stane plazma, tedy směs protonů, neutronů, elektron a atomových jader.

PS. Nepíší, že subatomární částice svoji hmotnost mění s rychlostí, to píše Einstien.

Co, však mění hmotnost částic a i hmoty je zrychlení a na rychlost.

F=mg nikoliv F=mv.

0/0
doporučit
2.12.2019 22:07

S89t47a41n57i85s44l21a43v 49J59e52l39e10n 8902855386

Kde jste našel F=mv? to samozřejmě (až na výjimku, kdy zrovna náhodou v=a) neplatí. Platí F=ma.

Co se týče změn hmostnosti částic, s tou pracují například konstruktéři cyklotronů. Když v těch, které měly jen homogenní magnetické pole, dosáhly částice vyšších rychlostí, ulétaly pryč. Teprve když bylo magnetické pole upraveno tak, aby kompenzovalo nárůst hmotnosti podle Einsteinových rovnic, částice začaly opisovat pravidelné kroužky se stejnou frekvencí, nezávislou na rychlosti.

0/0
doporučit
2.12.2019 22:31
Foto

J14u45l41i85u70s 20M72a70k87s90a 7637155119539

No tak vidíte, že se mění hmotnost s rychlostí. V nedávné diskusi, jste s panem Vébrem mluvil jinak, že se hmotnost vůbec nemění.

Já vím, že F= mv je nesmysl a, že v=a rovněž. Protože p=mv znamená hybnost. Proto jsem poukazoval na to, že rychlost je relativní a stavět na ní teorie, je ptákovina.

Sice pan Einstein všude, místo "v", dává "c", ale která látka dosáhne rychlosti světla? Proto jsem měl pravdu, že rychlost na oběžné dráze nemá žádný vliv na změnu chodu hodin. Je to "g".;-D

0/0
doporučit
4.12.2019 16:13

S62t41a32n71i86s65l54a94v 98J51e39l18e85n 8642585756

Pokud říkáte, že jsem mluvil jinak, tak mne prosím přesně citujte. Pokud si vymýšlíte, že jsem mluvil v diskusi s panem Vébrem jinak, tak mne necitujte.

Připomínám ale, že hmotnost a klidová hmotnost mohou (ale nemusí) mít steinou velikost. Klidová hmotnost je ale vždy menší nebo rovna celkové hmotnosti

Správně: Rychlost je relativní. Proto se také teorie, jež dává do přesně popsaného vztahu relativní rychlosti s dalšími (relativními) fyzikálními veličinami, jmenuje "teorie relativity."

To, že pan Einstein VŠUDE, místo "v", dává "c" je ovšem lež. Lež a nikoliv omyl je to proto, že pokud se vyjadřujete k Einsteinovým teoriím, tak alespoň základní vzorce, kde vystupuje "v" různé od "c", musíte znát.

Stejně tak není pravda že "že rychlost na oběžné dráze nemá žádný vliv na změnu chodu hodin". Na chod hodin na oběžné dráze má vliv jak (relativní) rychlost tak gravitační potenciál (a nikoliv přímo g, kterým se značí gravitační zrychlení). Proto také na ISS běží hodiny pomaleji než na Zemi (víc se projeví relativní rychlost než rozdílný potenciál), zatímco na družicích GPS by běžely rychleji (víc se projeví rozdílný potenciál než relativní ryhlost, ale hodiny jsou tam už z výroby uměle zpomaleny, aby se rozdíl na Zemi neprojevil)

0/0
doporučit
4.12.2019 16:46
Foto

J72u61l10i28u98s 14M81a38k22s79a 7747705699949

Pane Jelene, z vašich příspěvků musí být čtenář již jelen.

Jednou popisujete hmotnost, jako vlastnost hmoty, která se namění a v zápětí je to tíha, která se mění. Takže na Zemi máte hmotnost a na Měsíci máte tíhu? Takže co vlastě máte na Zemi a co na Měsíci?

Stanislav Jelen 8256

1. Máte hmotnost 100 kg a tíhu 981 Newtonů.

2. Na ISS má ten člověk stále hmotnost 100kg, byť tíha je 0 Newtonů. Obávám se, že si pletete hmotnost a tíhu. Jsou to různé veličiny.

3. Na měsíci má tentýž člověk hmotnost stále 100kg, ale tíhu jen řibližně 160 Newtonů. Obávám se, že si pletete hmotnost a tíhu. Jsou to různé veličiny.

4. Tady jste polopaticky vysvětlil, že nerozlišujete dvě rozdílné fyzikální veličiny.

Jedna se měří v kilogramech (librách, pudech, nebo jiné jednotce hmotnosti), druhá v Newtonech (kilopondech, librách síly nebo jiné jednotkce síly).

0/0
doporučit
4.12.2019 21:15

S79t15a42n95i95s20l16a38v 14J30e82l19e46n 8892565616

1. Hmota Vašeho těla má hmotnost (vyjádřenou v kilogramech). Ta je (relativně k Vám a všemu, co se relativně k Vám nepohybuje a je ve stejném gravitačním potenciálu) stále stejná. Na Zemi i na Měsíci.

2. Máte také tíhu (měřenou v Newtonech), která se mění podle zrychlení, jemuž jste vystaven. To zrychlení může být gravitační (g) nebo pohybové (a), a nejčastěji nějaká kombinace obou.

3. Mezi hmotností a tíhou je vztah F=a.m, kde "F" je tíha, "a" je vektorový součet gravitačního a pohybového zrychlení a "m" je hmotnost.

Ten vektorový součet gravitačního a pohybového zrychlení se také označuje souhrnně jako tíhové zrychlení.

Možná jste se učil ještě určování tíhy v kilopondech. V nich vycházela v pozemských podmínkách hmotnost i tíha číselně téměř stejně - maximální odchylka nepřesáhne na zemském povrchu +/- 3 promile od střední hodnoty. Proto si možná tíhu s hmotností pletete dohromafy, ač se jedná o dost různé veličiny.

0/0
doporučit
4.12.2019 22:46
Foto

J34u17l22i21u27s 12M15a81k53s58a 7597935589169

Tak nyní jste mě úplně zblbnul. Popisujete tíhu, která se vyjadřuje jako G=mg, ale vy popisujete tíhu, jako silu F=am, kde "F" je tíha. Všude se "F" popisuje jako síla. Tedy souhlasí "m", jako hmotnost?

Takže, když se mě někdo zeptá," kolik vážíš" ? Tak se musím zeptat " kde"? Pokud myslí na Zemi, tak řeknu 981 N, ale pokud řekne na Měsíci, tak odpovím 160 N a na ISS nula N. Ale moje hmotnost je 100 kg.;-D

0/0
doporučit
5.12.2019 13:26

S89t83a34n13i70s33l74a89v 68J47e68l44e56n 8782445896

Tíha je přece síla. Proto F.

Odpověď "kolik vážíš" závisí na tom, jestli chcete zjistit hmotnost nebo tíhu. Obvykle se tou otázkou zjišťuje hmotnost, takže mu nejspíš sdělíte hmotnost (v kilogramech) - a ta je stejná na Zemi i Měsíci.

Tíha je ael v různých místech různá.

Matoucí samozřejmě je i to, že některé váhy zjišťují přímo hmotnost ale jiné zjistí tíhu (sílu), kterou pak podle vzorce m=F/a přepočtou na hmotnost. "a" by mělo být místní tíhové zrychlení. Obvykle se ale počítá jen se střední hodnotou pro celou Zemi (chyba je do nanejvýš čtvrt kila u metrákového chlpa, v našich zeměpisných šířkách je chyba do 100g na metrák). Jen u přesnějších vah se provede kalibrace tohoto přepočtu cejchovaným závažím přímo na místě, kde bude ta váha měřit.

0/0
doporučit
5.12.2019 14:35
Foto

J66u90l80i60u54s 66M57a57k76s76a 7107605519479

R^;-D Jste ok. Je vidět, že konzervativní fyzice rozumíte, zkusím to ještě s originální.;-D. Děkuji.

0/0
doporučit
5.12.2019 16:23

J59a22n 78Š96v39a98d83l42e29n32k85a 9444489730

Teda, Julku, ty jsi báječný studijní objekt. Opravdu nejsi schopen přiznat, že ses spletl a že se klidová hmotnost určitě dřív nenazývala nulová hmotnost. Raději odvádíš pozornost. Kdybys byl chlap, tak to prostě přiznáš: máš pravdu, spletl jsem se. Je to ohromně jednoduché a osvobozující. Zatloukání jenom posiluje pocit stresu. Jenže ty jsi baba a radši zatloukáš. Nu, vybral sis sám. Každému, co jeho jest.

+1/0
doporučit
13.11.2019 17:00
Foto

J51u82l55i35u47s 62M90a68k22s97a 7617335369769

Ty a tvoje zatloukání. To samé můžu prohlašovat o tobě. Nenašel jsem také v tvojích diskusích, že by jsi přiznal, že jsi se zmýlil, protože ty se nemýlíš, že? Že jsem baba? Tak je to tu trochu vyvážené.;-D

O klidové a nulové hmotnosti jsem psal v mojích dřívějších článcích. Myslím, že to bylo o nulových hmotnostech fotonů, ale nikdo si toho nevšimnul, až nyní pan Truneček, no a co. I klidová hmotnost je ptákovina, i když se omezí na inerciální soustavu, protože i ta není v klidu. Všechny ty teorie, založené na rychlosti, jsou bludné, protože rychlost ve gravitonovém éteru do 1% rychlosti světla, nemá téměř žádný vliv. A že si tam někdo dodal, že to platí pro rychlosti blížící se rychlosti světla, tak to je korunovaná ptákovina. K urychlení 1kg látkové hmoty na poloviční rychlost světla, bychom potřebovali výkon mnoha miliard kW, přesto se to stále dokola používá.

0/0
doporučit
14.11.2019 13:02

J36a92n 33Š24v47a30d87l56e64n58k49a 9454169330

A zas nic. Ty to prostě nepřiznáš. Jsi fakt legrační. Kde jsem se spletl já a zatloukal? Klidně mi to připomeň. Jestli myslíš to s tou konvektivní bouří, kterou pořád připomínáš, tak tam jsem se určitě nespletl. To jenom ty nerozumíš termodynamice.

0/0
doporučit
14.11.2019 13:30

Žebříčky

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz