Jen pro doplnění video, kde je předveden provedený pokus s pulsujícím zdrojem dýmu před křídlem ve zpomaleném záběru.

Je vidět, že se skutečně nespojí stejná místa proudnic, a to především proto, že nad horní stranou křídla je rychlost proudění výrazně zvýšena.

https://youtu.be/UqBmdZ-BNig?t=42

Bernoulliho efekt se tedy projeví - a to mnohem silněji, než kdyby se rozdělená místa jen přesně spojila.

Proč to píšete mě? Poukázal jsem na dva rozdílné texty na Wikipedii. Máte možnost to tam opravit, nebo napsat nový článek, aby to nemátlo studenty. Na mě už nezáleží, já stejně budu prověřovat teorie, i kdyby je napsal ten největší "génius" ,protože nikdo není neomylný. Jsou badatelé, učitelé a ti, co je jim to jedno. Do které skupiny patříš ty?

Pane Makso, nezlobte se, ale jste totální mimoň. Změny tlaku s rychlostí proudící tekutiny se používá k měření rychlosti v technické praxi a podmínkou dostatečné přesnosti je dodržení minimální rovné délky potrubí s konstantním průřezem, aby se přechodové jevy zúžením či zahnutím uklidnily. Tato měření jsou potvrzena kalibrací jinými principy a na celém světě fungují. Takže Vaše námitky na základě ilustrčního obrázku jsou naprostý blud.

Ale pochopte: Panu Maksovi na "skutečné skutečnosti" nezáleží. Pro něho je skutečností to, co on za skutečnost prohlásí a nějaký pokus, či každodenní zkušenost ho nerozhází. A když na rozpor v jeho tvrzeních poukážete, označí vás za chytrolína a vůbec osobu nedůvěryhodnou. A máte to...

Snad jen krátký citát:

Kdyby jsme umístily na zúženou trubici ještě jednu manometrickou trubici p3 blízko výtoku kapaliny, tak by jsme naměřili nulový tlak a rychlost kapaliny v3 by byla větší než v2.

Zdroj: https://maksa.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=697836

Pokud autor uznává, že platí zákon zachování hmoty, tak je tvrzení o v2 a v3 nesmyslné. Potrubím musí přece protéká stále stejné množství vody. Zabírá-li ta voda stále stejný průřez, má stejnou hustotu a nikde jí nepřibude ani neubude, musí mít také stále stejnou rychlost.

Tlak bude sice klesat, ale jen proto, že na úkor tlakové energie se pokrývají ztráty třením o povrch trubice.

Pokud by se trubice o kus dál zase rozšiřovala, tlak poroste.

Mimochodem: tohoto principu užívaly kdysi sací injektory na parních lokomotivách. Díky využití bernuliho jevu dokázaly vytvořit jen díky vhodnému tvaru trubic nižší i vyšší tlak, než byl tlak páry která do nich vstupovala.

Pane Jelene, pokud jste nepochopil princip na kresbě A, a tvrdíte, že v otevřené trubici musí být stejný tlak, protože je tam stejná rychlost, tak jste vedle jako jedle. Je rozdíl, mezi tím, jestli se jedná o kapalinu, nebo plyn a tady je ta chyba, protože letadla létají v "plynu" , takže se Bernoulliho princip nedá použit.

Ony se na křídle uplatňují oba mechanismy. Při výuce se to demonstruje s páskem jemného papíru, stačí kousek toaleťáku. Podrží se okrajem proti ústům, jako by to byla náběžná hrana. Útržek visí dolů a když se důrazně foukne těsně pod okraj, papír se zvedne podle Newtona, když se důrazně foukne těsně nad okraj, papír se opět zvedne, tentokrát podle Bernoulliho.

Naprosto souhlasím. Přesto se Bernoulliho princip nedá použit k vysvětlení vztlaku u křídla letadla, protože se jedná o uzavřený prostor, kdežto letadlo se pohybuje v prostoru otevřeném.

Přestože se vzduch nad horní plochou křídla opravdu pohybuje rychleji než pod dolní, není pravdou, že by se částice vzduchu rozdělené na náběžné hraně křídla za křídlem opět setkaly

Zdroj: https://maksa.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=69783

Tak si vygooglujte na youtrubce nějaké video, kde je křídlo v aerodynamickém tunelu. Tam uvidíte, že se proudnice zase spojují.

Kdyby se nespojily, bylo by tam vzduchoprázdno.

Přečetl jsem jenom první odstavec a dospěl k názoru, že ten pán neví vůbec nic. S bohorovností sobě vlastní tvrdí nesmysly. Ale podstatu světa - to vysvětlovat chce.

No to bude asi tím, že čtete jen první odstavec a už víte, co je nesmysl. Proto to tak vypadá. Chytrolínů je tady vždy dostatek. Vysvětlete tu podstatu světa vy