Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Vznik a zánik vesmíru 1.

Vznikl vesmír tak, jak popisuje teorie velkého třesku? Mohla veškerá hmota vzniknout z ničeho? Je možné, aby hmota vznikla z energie? Je teorie velkého třesku reálná, nebo ji můžeme zařadit do sci-fi?  
 Velký třesk je vědecká obecně přijímaná kosmologická teorie, která popisuje raný vývoj a tvar vesmíru. Hlavní myšlenkou je, že obecná teorie relativity může být zkombinovaná s pozorováním galaxií vzdalujících se od sebe, z čehož se dá odvodit stav vesmíru v minulosti, ale i v budoucnostiRaný vesmír byl homogenní a izotropně vyplněný vysokou energetickou hustotou. Přibližně 10-35 sekund po Planckově času se vesmír exponenciálně zvětšil během období nazývaného kosmická inflace. Když se pak inflace zastavila, hmotné součásti vesmíru byly ve formě kvark-gluonového plazmatu, v kterém se všechny částice relativisticky pohybovaly. S růstem vesmíru klesala jeho teplota. V čase asi 1 sekunda, při teplotě 3×1010 K, se od horkého plazmatu uvolnila reliktní neutrina. Poté se začaly vázat kvarky a gluony, a tak tvořit baryonová hmota. Díky fyzikálním nesymetriím se vytvořilo o něco více hmoty než antihmoty. Hmota a antihmota povětšinou rekombinovala, a dnes tak pozorujeme jen ten malý zbytek hmoty, který už zrekombinovat nemohl.    Wikipedi

Tak nějak se popisuje vznik našeho vesmíru. Pravda, nebyli jsme u toho, tak to nemůžeme ani potvrdit, ani vyvrátit. Vše pochází z pozorování a výpočtů. Můžeme, ale posoudit, zda je pozorování objektivní, nebo ne. Často se setkáváme s klamy, jež nám vesmír připravuje. Asi nejvíce klamů můžeme pozorovat u světla, které nám dodává nejvíce informací o světě.

Kosmická inflace, blud 1.

 Přibližně 10-35 sekund po Planckově času se vesmír exponenciálně zvětšil během období nazývaného kosmická inflace. Když se pak inflace zastavila, hmotné součásti vesmíru byly ve formě kvark-gluonového plazmatu, v kterém se všechny částice relativisticky pohybovaly.  Wikipedie

Když si představíme inflaci, jako explozi, tak nás okamžitě napadne, co to vlastně explodovalo? Při každé explozi jsou nutné dvě složky, a to hmota a energie. Protože se inflace popisuje tak, že vznikla z ničeho, tak se musíme ptát z čeho vznikly ty kvark-gluonové částice? Navíc, každý pohyb potřebuje energii, nebo impulz. Kde se vzala ta původní nekonečná energie? Z ničeho? Ze zkušeností víme, že ani hmotu, ani energii nelze zničit, tedy ani vyrobit.

Teplota, blud 2.

S růstem vesmíru klesala jeho teplota. V čase asi 1 sekunda, při teplotě 3×1010 K, se od horkého plazmatu uvolnila reliktní neutrina. Poté se začaly vázat kvarky a gluony, a tak tvořit baryonová hmota. Díky fyzikálním nesymetriím se vytvořilo o něco více hmoty než antihmoty. Hmota a antihmota povětšinou rekombinovala, a dnes tak pozorujeme jen ten malý zbytek hmoty, který už zrekombinovat nemohl.  Wikipedie.

Z  mých minulých blogů víme, že teplo je rotace a revoluce protonů, neutronů, nebo atomových jader a tato energie se šíří prostorem jako vlnění s určitou frekvencí. Naopak teplota vyjadřuje výši nahromaděné tepelné energie. Tak jsem si položil otázku, co způsobovalo to gigantické teplo, aby tam byla tak gidantická teplota, jak se v teorii velkého třesku uvádí? Pravděpodobně to vzniklo z nesprávné formulace tepla, která popisuje teplo, jako kmitání molekul. Ve skutečnosti je teplo rotace protonů, neutronů a atomových jader. Můžeme to pozorovat v našem Slunci, kde žádné molekuly, ani atomy nejsou. Navíc tepelné záření nelze vyrobit, pokud nebudeme mít protony, neutrony, nebo atomová jádra, nebo ty kvarky a ty v té době neexistovaly.

Kvarky, blud 3.

Částicová fyzika studuje věci, které jsou neuvěřitelně malé. Do šířky vlasu se vejde přibližně milion atomů, ale i něco tak malého jako atom je obrovské ve srovnání s částicemi, které se urychlují a studují zde. Kdybychom si představili atom zvětšený do velikosti fotbalového stadionu, jeho jádro by mělo velikost malého míčku či kuličky. Atomy jsou tedy z 99,99% prázdné. CERN se zabývá částicemi, které vyplňují zbývajících 0,01%. K poznávání tak malých věcí jsou potřeba extrémně silné „mikroskopy“. Těmi jsou pro tuto oblast fyziky urychlovače a detektory částic.     Wikipedie

Jsou atomy  z 99,99% prázdné? To znamená, že mimo malé  jádro a ještě 1700 krát menší elektrony než je proton, není v atomu "nic"? Podle kvantové fyziky, tomu tak je, ale jak potom můžou elektrony interagovat s jádrem? Podle kvantové fyziky "přiletí" foton a "udělí" elektronu energii, takže se elektron dostane na vyšší kvantovou dráhu.

Můžeme si, pro představu, zvětšit atom ještě více, a to na velikost naší sluneční soustavy. Potom bude Slunce představovat jádro atomu a planety budou představovat elektrony. Nyní přeletí foton, který bude mít hmotnost zrnka písku a udeří rychlostí světla do naší Země. Podle kvantové fyziky, získá naše planeta takovou energii, že změní orbitu a dostane se na oběžnou dráhu Marsu. Z toho  je jasně vidět, jaké ptákoviny vyplývají z kvantové fyziky.

Ale vrátíme se do CERNu a podíváme se, co se tam vlastně děje. Ve vakuové trubici se urychlují protony na vysokou rychlost a nechají se dopadnout na nějakou překážku. Je jasné, co se stane. No ano, rozbijí se na menší kousky. Protože již protony jsou nesmírně malé, je jasné, že fragmenty co z nich zůstanou, budou ještě menší.

Pro představu si nahradíme proton cihlou a ukážeme si, co se v CERNu děje. Uchopím cihlu a praštím s ní o betonovou stěnu. Co se stane? Jasně, cihla se rozbije na mnoho menších kousků. Nyní si tyto kousky srovnám podle velikosti a pokus opakuji. V druhém pokusu se cihla rovněž rozbije, ale fragmenty budou trochu jiné velikosti. Když tento pokus budu opakovat 100 x, 1000 x, nebo milion krát, a budu fragmenty porovnávat, co do počtu, tak i do velikosti, tak zjistím, že se některé kousky navzájem podobají a stále se, po určitém počtu pokusů opakují, tak je pojmenuji, jako kvark "b", další, jako kvark "c" a tak dále. V závěrečné zprávě uvedu, že cihla se skládá z těch a těch kvarků a tak vlastně vznikla. Ale my víme, že cihla vznikla úplně jinak, stejně jako propon nevznikl z kvarků.

Samozřejmě v CERNu se srážejí miliardy protonů, nebo atomových jader za sekundu a vyhodnocuje to počítač, ale podstata se od rozbíjení cihel moc neliší. V příštím blogu si vysvětlíme, jak opravdu mohla baryonová hmota (látka) vzniknout a jestli musel tento proces doprovázet velký třesk.

 

Autor: Julius Maksa | úterý 26.5.2020 12:40 | karma článku: 14,50 | přečteno: 783x
  • Další články autora

Julius Maksa

Gravitační teorie Nikolase Fatio de Duilliera.

Nicolas Fatio de Duillier představil první verzi svých myšlenek o gravitaci v dopise Christiaanovi Huygensovi v roce 1690. Bezprostředně poté si přečetl její obsah na zasedání Královské společnosti v Londýně.

17.9.2020 v 14:02 | Karma: 8,76 | Přečteno: 619x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Le Sageova teorie gravitace.

Le Sageova teorie gravitace je kinetická teorie gravitace, kterou původně navrhl Nicolas Fatio de Duillier v roce 1690 a později Georges-Louis Le Sage v roce 1748. Proč se tato teorie neujala. Pokusím se o vysvětlení.

8.9.2020 v 13:42 | Karma: 9,42 | Přečteno: 593x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Kvasary a magnetary.

Popisuje dnešní kosmologie věrohodně kvasary a magnetary? Jsou představy dnešních fyziků o vzniku elektromagnetických vln, věrohodně vysvětlené, nebo se opět vychází z bludných představ minulého století? Pokusím se odpovědět.

4.9.2020 v 22:47 | Karma: 8,74 | Přečteno: 595x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Pulsary a gravitační vlny.

Jsou opravdu pulsary přírodní útvary, nebo to jsou umělé vesmírné majáky, podle kterých se orietují mimozemští vesmírní cestovatelé? Jaký je rozdíl, mezi vlnami pulsarů a gravitačními vlnami ? Pokusím se na tyto otázky odpovědět.

25.8.2020 v 17:46 | Karma: 9,21 | Přečteno: 463x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Kontinuální a vlnová rychlost částic.

Jaký je rozdíl, mezi kontinuální rychlostí částic a vlnovou rychlostí částic? Jaký je rozdíl, mezi kinetickou energií přímočarého pohybu a kinetickou energií rotačního pohybu? Existuje potenciální energie, nebo je to jen berlička?

3.8.2020 v 16:07 | Karma: 8,91 | Přečteno: 503x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Teplo z fúze.

Můžeme dosáhnout vznik tepelné energie pouze tím, že budeme zahřívet vodík, až nastane jaderná fúze a tím získáme další tepelnou energii? Vzniká teplo ve Slunci zahříváním hmoty? Může vzniknout jaderá fúze ve vakuu?

28.7.2020 v 23:00 | Karma: 10,86 | Přečteno: 643x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Neutrina ze Slunce.

Vzniká tepelná energie ve Slunci z hmoty, nebo pomocí hmoty? Vzniká tepelná energie až z fúze, nebo i před fúzí? Může se vůbec změnit hmota na energii, nebo je to nesmysl? Pokusím se to vysvětlit a vyvrátit bludy.

17.7.2020 v 12:54 | Karma: 10,16 | Přečteno: 376x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Neutrina č.1.

Jsou neutrina tak záhadné částice, jak se uvádí? Mohou neutrina procházet naší planetou? Můžou za vznik neutrin atomové elektrárny a atomové bomby? Dopadají na naši planetu neutrina i z vesmíru a proč? Odpovím postupně na všechno.

11.7.2020 v 14:32 | Karma: 12,68 | Přečteno: 577x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Věčný a nekonečný vesmír.

Musel vesmír vzniknout? Nemůže jednoduše vesmír existovat věčně a být nekonečný? Když nejde hmotu zničit, ani stvořit, nemůže platit ani Velký třesk. Ale z čeho hmota látková (látka), neustále vzniká? Dá se tato záhada vysvětlit?

8.7.2020 v 21:38 | Karma: 9,00 | Přečteno: 508x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Vznik a zánik vesmíru 3.

Rozpíná se vesmír? Může za rozpínání vesmíru temná hmota, nebo temná energie? Můžeme pozorováním galaxií určit, jestli se vesmír ještě rozpíná, nebo rozpínal? Není podivné, že se vesmír rozpíná od naší Země jako od středu vesmíru?

17.6.2020 v 13:13 | Karma: 13,39 | Přečteno: 460x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Vznik a zánik vesmíru 2.

Vznikl vesmír velkým třeskem? Je teorie velkého třesku reálná, nebo je to představa bludná? Mohl vzniknout vesmír z ničeho? Byl vesmír na počátku nesmírně horký? Byl vůbec nějaký počátek, nebo existoval vesmír vždy?

14.6.2020 v 13:26 | Karma: 10,63 | Přečteno: 454x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Vesmír- Universum 3.

Je popis síly správný? Víme jak síla vzniká? Potřebuje síla energii, nebo energie je důsledek síly? Vystačí si kvantová fyzika bez síly? Je možná gravitace bez síly, pouze deformováním časoprostoru? Pokusím se logicky odpovědět.

10.5.2020 v 13:44 | Karma: 5,78 | Přečteno: 288x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Vesmír- Universum 2.

Že vesmír není prázdný je hotová věc. Myslíme tím hvězdy, planety a jiné smetí? Tak to je jasné. Ale co to mezi, tedy prostor? Má smysl říkat zakřivený časoprostor? Není lepší říkat energiprostor, tedy gravitonový éter? Co je čas?

3.5.2020 v 15:46 | Karma: 10,39 | Přečteno: 358x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Vesmír-Universum 1.

Jsou údaje o vesmíru pravdivé? Můžou se vědci ve svých teoriích mýlit? Je vesmír nekonečný, nebo konečný? Je pravda, že se vesmír rozpíná? Vznikl vesmír velkým třeskem? Pokusím se na tyto otázky odpovědět postupně a logicky.

28.4.2020 v 16:59 | Karma: 8,80 | Přečteno: 436x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Koule ve vesmíru.

Proč mají hvězdy kulovitý tvar? Proč mají větší planety rovněž kulovitý tvar? Proč se šíří veškeré vlny v kuloplochách? Proč mají kapky vody kulový tvar? Proč mají i atomy kulovitý tvar? Pokusím se odpovědět originálním způsobem.

11.4.2020 v 14:00 | Karma: 7,35 | Přečteno: 536x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Proč explodují supernovy?

Běžně se v kosmologii uvádí, že supernovy exploduji, když hvězda dospěje ke konci svého života, a dojde k fúzní reakci, jako u vodíkové bomby. Je takové tvrzení reálné? Myslím, že není, protože ve hvězdě se stane něco jiného.

25.3.2020 v 17:11 | Karma: 10,69 | Přečteno: 884x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Časoprostor, nebo gravitonový éter?

Je časoprostor reálný, nebo je to pohádka SCI-FI vědce? Proč byl zavrhnut éter a ne časoprostor? Proč Albert Einstein spojil čas s prostorem a ne s hmotou? Může existovat ještě něco jiného, než hmota a její pohyb? Dobrá otázka.

29.2.2020 v 14:36 | Karma: 14,26 | Přečteno: 1512x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Nekonečný vesmír

Může být vesmír nekonečný? Je vůbec možné, pohybovat se vesmírem po přímce? Pohybuje se světlo, tedy elektromagnetické vlnění přímočaře? Můžou existovat multivesmíry? Nebo existuje pouze jeden vesmír. Jak je veliký náš vesmír?

19.2.2020 v 16:38 | Karma: 14,79 | Přečteno: 826x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Síla, zrychlení a energié.

Má síla něco společného se zrychlením? Můžeme mluvit o energii, kdyby tam nehrála roli síla, nebo zrychlení? Jsou síla, zrychlení a energie vlastnosti hmoty, nebo jsou to vlastnosti prázdného prostoru, čili gravitonového éteru?

3.2.2020 v 22:26 | Karma: 7,84 | Přečteno: 380x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Rychlost a zrychlení.

Má rychlost vliv na hmotu látkovou, jak popisuje Albert Einstein ve svých teoriích? Může mít rychlost vliv na čas, nebo na chod hodin? Má rychlost na něco vliv, nebo je to zrychlení, které vytváří sílu a energii ve vesmíru?

18.1.2020 v 18:49 | Karma: 10,90 | Přečteno: 1799x | Diskuse| Věda
  • Počet článků 58
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 873x
Jak funguje " UNIVERSUM?". Snažím se popsat srozumitelnou formou děje, které neustále probíhají ve vesmíru, tak i na Zemi. Ale od toho máme fyziku, teorie a zákony, podle kterých funguje  svět.

Není to obráceně, že universum má své zákony a zákonitosti a fyzika je pouze popisuje, ne vždy správně? Proto se může zdát, že popisuji vesmírné děje jinak, než současná fyzika.

Seznam rubrik