Albert Einstein- "Šílený vědec".

Proč se Albertu Einsteinovi nepodařilo sjednotit OTR s kvantovou teorií? Je vůbec možné sjednotit dvě SCI-FI teorie, aniž by nevznikla třetí SCI-FI teorie? Myslím si, že ne. Teorie strun to dokazuje.

Kodaňská interpretace.

V polovině dvacátých let, když byla původní kvantová teorie nahrazena novou kvantovou mechanikou , Einstein zavrhl kodaňskou interpretaci nových rovnic, protože se mu nelíbila pro svůj pravděpodobnostní a nenázorný přístup k fyzikálním jevům. Einstein souhlasil, že tato teorie je nejlepší, kterou lidstvo mělo, ale hledal vysvětlení, které by bylo „ucelenější“, rozuměj deterministické. Věřil, že taková fyzika musí existovat, protože ho už dříve vedla k úspěchům s atomy, fotony a gravitací, a nechtěl se této víry vzdát.   Wikipedie.

                   Celé toto kvantové šílenství započalo, když Michelson a spol zavrhli éter, tudíž si vědci museli vymyslet alternativní řešení. Nejlepší v tom byl Albert Einstein, když vymyslel teorii o kvantech světla, které dopadají na kovovou desku a tím vyvolávají fotoelektrický jev. No když neexistuje éter, v němž by se šířily světelné elektromagnetické vlny, tak to byl vlastně geniální nápad.

Einstein v roce 1926 napsal Maxu Bornovi: „Kvantová mechanika je jistě velkolepá. Ale vnitřní hlas mi říká, že to ještě není to pravé. Ta teorie vysvětluje mnohé, ale neposunuje nás ani o kousek blíž k Jeho tajemství. Jsem v každém případě přesvědčen, že On v kostky nehraje.“ Nebylo to odmítnutí pravděpodobnostních teorií, Einstein také dříve v pracích o Brownově pohybu a fotoelektřině využíval statistické analýzy. Už v článcích, které publikoval před plodným rokem 1905, sám objevil Gibbsovy soubory. Ale nevěřil, že fyzikální realita se v základu chová náhodně.     Wikipedie

Boseho-Einsteinova statistika.

V roce 1924 Einstein dostal krátký článek mladého indického fyzika Boseho, v němž popisoval světlo jako plyn fotonů, a žádal Einsteina o pomoc při jeho publikaci. Einstein zjistil, že stejná statistika se dá použít na atomy a publikoval německy (tehdy lingua franca fyziky) psaný článek, ve kterém popsal Boseho model a vysvětlil jeho důsledky. Boseho-Einsteinovo rozdělení popisuje jakýkoliv soubor těchto identických částic známých jako bosony. Einstein také pomáhal Erwinu Schrödingerovi při hledání kvantového Boltzmannova rozdělení modelující plyn pomocí směsi klasické a kvantové mechaniky. Einstein však poznal, že toto rozdělení není tak důležité jako Boseho-Einsteinův model, a odmítl se pod článek podepsat.   Wikipedie

Co znamená "plyn fotonů"? Bosého model je velmi podobný gravitonovému éteru, protože ani v plynu se nemohou molekuly libovolně pohybovat, aniž by se vzájemně neovlivnily.

Einstein sice použil Boseho model, používal  dokonce i název bosony, ale fotonový ,bosonový plyn se mu nějak vytratil. Proč asi? Protože by si sám vyvrátil OTR a fotoelektrický jev, za který dostal nobelovku.

Einstein a jeho přítel Paul Ehrenfest v roce 1926    Wikipedie.

Zobecněná teorie

Nejprve Einstein začal tvořit zobecněnou teorii relativity s univerzálními zákony gravitace a elektromagnetické síly, aby demonstroval sjednocení a zjednodušení fundamentálních sil. V roce 1950 popsal svou práci v článku v časopise Scientific American. Postupoval s vírou v jediné statistické měření odchylky pro celý soubor fyzikálních zákonů a prošetřoval podobné vlastnosti elektromagnetických a gravitačních sil, například, že mají nekonečný dosah a dodržují zákon převrácených čtverců.   Wikipedie.

Einsteinova zobecněná teorie gravitace je univerzální matematické pojetí teorie pole. Pomocí logiky se snažil zredukovat různé jevy do těch, které jsou nám důvěrně známé. Zkoušel sjednotit gravitaci a elektromagnetismus způsobem, který také vedl k novému neotřelému porozumění kvantové  mechanice.  Wikipedie

Einstein zkoušel sjednotit gravitaci a elektromagnetismus, ale k žádnému výsledku nedospěl.  K takovému sjednocení je zapotřebí nějaké médium, ve kterém by se mohly šířit vlny, jak správně předpokládal indický fyzik Bose.

Důkaz.

• Pokud se teorie nedají dokázat, zůstanou jen teoriemi. Jestliže předložíme hmatatelný důkaz, který se dá kdykoliv zopakovat, tak se z teorie stane zákon. Popíši pokus, který zvládne každý kutil. K pokusu je zapotřebí větší kastrol plný vody. Dále, mechanický vibrátor, nebo oscilátor ,zesilovač a reproduktor. K nádobě přiložíme vibrátor, nebo reproduktor a uvedeme ho do provozu. Zvolíme kmitočet asi 20 až 50 Hz. Na hladině se objeví vlny, které se po čase ustálí a vzniknou vlny stojaté, to je vrcholky vln se budou nacházet stále na stejném místě. Nyní na hladinu položíme lodičku, může posloužit i skořápka z vlašského ořechu. Pokud se mám podaří vytvořit dokonalé stojaté vlny, pak se bude lodička nacházet stále na stejném místě. Nyní položíme na hladinu druhou lodičku do libovolného místa. Lodičky se okamžitě začnou přibližovat k sobě, až se vzájemně dotknou a zůstanou vždy u sebe. Tím jsme dokázali, že energie mezi, je menší, než energie venkovní. Na tomto principu funguje gravitace ve vesmíru tak i na zemi. Rozdíl je jen v tom, že náš pokus je na vodní hladině, tedy dvojrozměrný, kdežto ve vesmíru je prostor trojrozměrný. V částicovém plynném, nebo kapalném prostředí , tah není možný. Závěrem můžeme konstatovat, že gravitace není přitažlivost, nýbrž PŘITLAČIVOST a energie pochází z vlnění gravitonového éteru.

Zdroj: https://maksa.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=674865

Einstein předpokládal strukturu čtyřrozměrného časového kontinua vyjádřeného axiomy, které byly reprezentovány vektory s pěti složkami. Částice se v jeho výzkumu staly omezenou oblastí v prostoru, ve které byla síla pole nebo hustota energie obzvláště velká. Subatomární částice považoval za objekty vložené do sjednoceného pole, ovlivňující ho a existující jakožto podstatné součásti sjednoceného pole. Einstein také hledal přirozené zobecnění symetrických tenzorových polí, přičemž považoval za základní kombinaci dvou složek pole, nikoli jejich symetrické a antisymetrické části odděleně. Zkoumal způsob, jak vyjádřit rovnice, které chtěl odvodit z variačního principu.     Wikipedie.

 Einstein krátce před svou smrtí, v lednu 1953  Wikipedie

Einstein se postupem času stával ve svém výzkumu více a více izolovaným a byl díky svému úsilí charakterizován jako „šílený vědec“. Jeho snahy o konstrukci sjednocené teorie obecné relativity a kvantové mechaniky byly zcela neúspěšné.

Závěr.

Albert Einstein byl velice nadaný fyzik, který se celý život věnoval vědě. Vždy bude dáván studentům jako příklad  houževnatého a vědě oddaného bojovníka.

Bohužel nemohl se postavit proti tehdejšímu všeobecnému tvrzení, že éter neexistuje, a tak stvořil teorie, kde éteru není zapotřebí a aby zmátl oponenty zařadil do prostoru ještě čas, jako čtvrtý rozměr, a tak vznikl časoprostor.

Vyplatilo se mu to? Ano vyplatilo, ale později ho bez éterový časoprostor dohnal, až k šílenství.