Uhlí a ropa.

31. 08. 2019 15:01:33
Vzniklo uhlí a ropa tak, jak se popisuje v odborné literatuře? Nemohli tyto suroviny vzniknout jiným způsobem? Známe dobře dějiny naší planety? Nemají v tom prsty mimozemští cestovatelé? Na tyto záhady se pokusím odpovědět.

Uhlí.

Uhlí (lidově či nářečně též uhel) je hnědá, černá nebo hnědo-černá hořlavá hornina. Získává se dolováním z povrchových nebo hlubinných dolů a používá se jako palivo. Uhlí je složeno především z uhlíku, vodíku a kyslíku, obsahuje však také další chemické prvky především síru a příměsi radioaktivní (uran a thorium). Od doby průmyslové revoluce je uhlí především důležitou energetickou surovinou. Velká část světové výroby elektřiny (40 %) využívá spalování uhlí, které probíhá v klasických uhelných respektive v tepelných elektrárnách. Uhlí se kromě výroby elektrické energie používá také k vytápění a ohřevu vody (výroba technologického tepla), uhlí je také velmi cennou primární surovinou pro mnoho odvětví chemického průmyslu. Wikipedie.

Pro spotřebitele je zajímavá měrná hmotnost sypaného uhlí při dodání, která se pohybuje asi od 720 kg (hnědé uhlí) do 750 kg (černé uhlí) na 1 m3. Wikipedie.

Vznik a historie

Uhlí vzniklo ze dřeva, které bylo uloženo v anaerobních vodních prostředích, kde nízké hladiny kyslíku bránily jeho kompletnímu rozkladu a oxidaci (hnití). Vznikalo především v době kdy se formoval kontinent Pangea

Wikipedie

Je takové vysvětlení správné a logické? Já si myslím, že není, protože mě tam chybí, proč je uhlí někde tak hluboko a proč je jen na některých místech a proč je někde uhlí černé a jinde zase hnědé?

Asi. že vznikalo uhlí v různých dobách, ale proč není černé uhlí pod hnědým a úplně dole antracit?

Kdo, nebo co způsobilo, že nad uhelnou pánví je stometrová, někdy i kilometrová vrstva horniny, zeminy?

Proč dřevo nemohlo hnít, když dnes vidíme, že hnije i pod vodou a slouží jako potrava mnoha živočichům? Něco nám uniklo z historie vývoje naší planety.

Ropa.

.

Ropa (též (surová) nafta, zemní olej, černé zlato) je hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků, především alkanů. Mineralogicky patři mezi tzv. "kaustobiolity". Geochemiky všeobecně uznávaná teorie vzniku ropy říká, že vznikla z odumřelých mořských mikroorganismů a drobných živočichů před mnoha miliony lety. Nachází se ve svrchních vrstvách zemské kůry, v sedimentárních pánvích jako jsou kontinentální šelfy, hlubokovodní pánve zahrnující kontinentální svahy i abysál, riftové zóny, předpolní pánve horských řetězců, ale i deformované vrásové struktury některých horstev samých. Je základní surovinou petrochemického průmyslu. Naleziště ropy jsou pod nepropustnými vrstvami, v hloubkách od několika set metrů až do hloubek přes 10 km[1]. Ropa při těžbě buď vyvěrá pod tlakem, nebo je čerpána. Vyskytuje se společně se zemním plynem. Wikipedie.

Ropa se tvoří geochemickými procesy z matečných hornin. Tvoří se neustále, ale v geologickém čase v rozmezí několika miliónů nebo desítek miliónů let. Z hlediska lidského se tudíž jedná o neobnovitelný zdroj. Wikipedie.

U vzniku ropy si musíme položit stejné otázky, proč se zachovaly zbytky odumřelých živočichů a proč je něco nezkonzumovalo, jak se to děje dnes?

Úvaha.

Dlouho jsem nad tou záhadou přemýšlel a pak mě napadlo, že by v tom mohly hrát roli pády velkých meteoritů, nebo i planetek. Když totiž spadne do moře větší meteorit, nebo planetka o průměru několika desítek kilometrů, vznikne vlna tsunami. Takový pád planetky, by mohl vytvořit vlnu tsunami vysokou i několik kilometrů.

Tak vysoká vlna tsunami, by mohla zlikvidovat tehdejší lesy na ploše mnoha set kilometrů čtverečních a rostlinný materiál by mohl skončit v některém tehdejším údolí. Jako každá vlna tsunami, má několik vrcholů, které by mohly překrýt tento rostlinný materiál vrstvou zeminy. Je to jen moje představa, kterou by mohli vědecky zpracovat mladší geologové.

Závěr.

Protože tento blog je jenom moje fantazie, nebudu otevírat diskusi, aby se tady zase neobjevovali chytrolíni, kteří by, jako vždy hodnotily moji osobu a ne text. Děkuji za pochopení.

Autor: Julius Maksa | sobota 31.8.2019 15:01 | karma článku: 12.49 | přečteno: 439x

Další články blogera

Julius Maksa

Hromy a blesky.

Minulý týden blesky usmrtily v Tatrách pět turistů a desítky lidí bylo zraněno. Jak blesky vznikají? Je pravda, že třením ledových krystalů vzniká elektrický náboj? Na tyto a jiné záhady se pokusím odpovědět.

29.8.2019 v 13:42 | Karma článku: 9.63 | Přečteno: 457 | Diskuse

Julius Maksa

Gravitace a magnetismus.

Einstein začal v pokročilém věku tvořit zobecněnou teorii relativity s univerzálními zákony gravitace a elektromagnetické síly, aby demonstroval sjednocení a zjednodušení fundamentálních sil. Proč se mu toto sjednocení nepovedlo?

11.8.2019 v 12:27 | Karma článku: 9.52 | Přečteno: 397 | Diskuse

Julius Maksa

Albert Einstein- "Šílený vědec".

Proč se Albertu Einsteinovi nepodařilo sjednotit OTR s kvantovou teorií? Je vůbec možné sjednotit dvě SCI-FI teorie, aniž by nevznikla třetí SCI-FI teorie? Myslím si, že ne. Teorie strun to dokazuje.

28.7.2019 v 15:37 | Karma článku: 10.41 | Přečteno: 528 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Nevědecké pohádky moderní vědy I

Fyzika se dostává extrémně daleko od našeho přirozeného světa, a tím se ocitá v oblasti záhad, které je hodně těžké pochopit. Nejednou si s nimi neporadí i ti největší géniové. Pak je ale velmi důležité vyloučit prosté chyby.

16.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 35.41 | Přečteno: 1329 | Diskuse

Dana Tenzler

Co si počít, když jste zapomněli, kde máte svou atomovou bombu?

“Kam jsem to jenom dal(a)?” je velice napínavá otázka. O to napínavější, když je ztraceným předmětem... atomová bomba. (délka blogu 10 min.)

16.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 24.70 | Přečteno: 608 | Diskuse

Zdenek Slanina

Fraška na UPOL připomíná, že ochrana akademických whistleblowerů u nás neexistuje záměrně

Univerzita v Olomouci není jen jednou další institucí, kde se provalila hniloba akademických nepřístojností. Stejně jako jinde se tam ani neřešila ochrana akademických whistleblowerů, neb nebyla žádoucí. Naopak nežádoucí byli oni.

15.9.2019 v 15:33 | Karma článku: 25.65 | Přečteno: 3175 |

Dana Tenzler

Proč se podobají tvary stromů a jejich listů?

Staré pravidlo říká, že se tvar stromu a jeho listí navzájem podobají. Z dálky tak lze rozeznat jabloň od hrušně a lípu od javoru. Je to pravda? A pokud ano, proč? (délka blogu 3 min.)

12.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 23.55 | Přečteno: 575 | Diskuse

Jan Fikáček

Richard Feynman o povrchnosti fyziky a matematiky

Fyzici rádi vykládají fyziku jako to nejhlubší lidské poznání. Jenže toto poznání je stále povrchní, což velmi jasně formuloval geniální nositel Nobelovy ceny za fyziku, hravý Richard Feynman. Uvádíme volný překlad jeho slov:

10.9.2019 v 9:07 | Karma článku: 40.06 | Přečteno: 1929 | Diskuse
Počet článků 30 Celková karma 10.77 Průměrná čtenost 743

Fyzika je mé hobby a o ní budu psát. Dlouhodobě se zabývám fyzikálními experimenty a teorií. Žiji více než 38 let v Rakousku. Do České republiky pravidelně jezdím.

Najdete na iDNES.cz