Gravitace a magnetismus.

11. 08. 2019 12:27:03
Einstein začal v pokročilém věku tvořit zobecněnou teorii relativity s univerzálními zákony gravitace a elektromagnetické síly, aby demonstroval sjednocení a zjednodušení fundamentálních sil. Proč se mu toto sjednocení nepovedlo?

Magnetismus.

Magnetismus je fyzikální jev projevující se primárně silovým působením na pohybující se nositele elektrického náboje (nabité částice). Důsledkem tohoto působení jsou např. silové působení na (i nenabitá) tělesa (nejsilnější u feromagnetických látek) či změny elektrických, optických a dalších materiálových a termodynamických charakteristik látek vystavených magnetickému působení. Slovo magnetismus pochází z řeckého magnétis, což znamená magnetický (podle krajiny Magnésía v Thesálii v severovýchodním Řecku, kde byla naleziště rud s přírodním magnetismem). Wikipedie

Magnetismus je vytvářen pohybem elektrického náboje nebo změnou elektrického pole v čase. Elektromagnetismus, tedy sloučení magnetismu a elektrické síly je jednou ze čtyř základních interakcí. Wikipedie

Obrázek 1. Wikipedie.Magnetické siločáry dlouhého magnetu znázorněné pomocí železných pilin na papíře Wikipedie.

Abychom pochopily, proč vznikají kolem magnetů , magnetické siločáry, musíme si vysvětlit, co se děje uvnitř v materiálu, tudíž musíme začít u atomu.

Motivace k modelu

V roce 1911 uveřejnil Ernest Rutherford tzv. Rutherfordův model atomu, jehož základní myšlenkou je, že atom se skládá z velmi hmotného jádra a lehkých elektronů v obalu atomu. Rutherfordův model atomu sice velmi dobře vysvětlil výsledky experimentů prováděných při ostřelování velmi tenkých fólií, nicméně nic neříkal o spektroskopických vlastnostech atomu. Záhy bylo také ukázáno, že atomy by podle Rutherfordova modelu byly velmi nestabilní, což je v příkrém rozporu s naší zkušeností. Bohr se tedy v roce 1913 pokusil nalézt model atomu vodíku, který by byl stabilní a vysvětloval spektrum vodíku. Wikipedie.

Atomové jádro

Stylizovaný model atomu helia. Obrázek 2. Wikipedie.

Atomové jádro je vnitřní kladně nabitá část atomu a tvoří jeho hmotnostní i prostorové centrum. Atomové jádro představuje 99,9 % hmotnosti atomu. Průměr jádra činí přibližně 10−15 m, což je přibližně 100 000× méně než průměr celého atomu. Wikipedie

Existence atomového jádra byla poprvé pozorována v Rutherfordově experimentu, na jehož základě vznikl tzv. planetární model atomu. Wikipedie

Silové působení v atomu

Protože je atom složen z částic, je pro jeho stabilitu důležitá vyváženost sil, které v něm působí.

  • Gravitační síla působící mezi všemi formami hmoty je v atomech zanedbatelná. Je to nejen z důvodu, že subatomární částice mají velkou hybnost, ale především proto, že gravitace je ze všech interakcí nejslabší. Například mezi protonem a elektronem vzdáleným 10−10m (poloměr atomu) působí gravitační síla 10−47N, zatímco síla mezi dvěma protony (či neutrony) vzdálenými 10−15m (poloměr jádra atomu) působí gravitační síla 10−34N.
  • Wikipedie

Je tato gravitační síla opravdu tak slabá jak se uvádí? Provedu pár výpočtů, abychom si uvědomili, jak je tato slabá interakce ve skutečnosti silná. Výpočty jsem zkopíroval z mého staršího blogu, kde jsem používal ještě fotony místo gravitony. Tuto změnu jsem uskutečnil, abych se odlišil od teorií Alberta Einsteina. Děkuji za pochopení.

article_photo

article_photo

V případě atomu vodíku Bohrův model atomu předpovídá spektrum, které se od naměřených hodnot liší o 0,05 procenta. To je způsobeno tím, že model atomu považuje jádro za nehybné, a tedy tiše předpokládá, že jádro má nekonečnou hmotnost. Ve skutečnosti ale hmotnost jádra není nekonečná a jádro, stejně jako elektron v obalu atomu, rotuje kolem společného těžiště, byť je poloměr jeho rotace přibližně dvoutisíckrát menší než v případě elektronu. Wikipedie

Bohrův model atomu

Bohrův model atomu je model atomu, který vytvořil v roce 1913[1] dánský fyzik Niels Bohr. Bohrův model je následníkem Rutherfordova modelu atomu a předchůdcem kvantověmechanického modelu atomu. Hlavním přínosem Bohrova modelu je, že popisuje stabilní atom a že v případě atomu vodíku vysvětluje jeho spektrální čáry za předpokladu kvantování momentu hybnosti. Bohr za tento model atomu dostal v roce 1922 Nobelovu cenu za fyziku.[2] Wikipedie

Bohrův model atomu Obrázek 3. Wikipedie

Může takový model existovat?

Když se podíváme na naší sluneční soustavu, která nám jasně ukazuje, jak by měl takový atom vypadat.

Slunce v takovém modelu představuje jádro atomu. Až 99,9% veškeré hmoty obsahuje atomové jádro a zbytek tvoří planety, v atomu jsou to elektrony. Slunce rotuje kolem své osy, stejně tak rotuje i atomové jádro a rotace atomového jádra představuje tepelnou energii, jak jsem napsal v blogu.

https://maksa.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=676321

Planety obíhají kolem Slunce, protože jsou přítlačovány gravitací. Může takový model platit také pro elektrony? Může rovněž gravitace přítlačovat elektrony k atomovému jádru? Samozřejmě, že může. Že to matematicky nevychází? Tak to je pro to, že Bohrův model nezapočitává odpudivou sílu tepelné energie, jež pochází od rotujícího atomového jádra.

Zdrojem elekromagnetických vln jsou elektrony. Pokud na elektron dopadají vlny, například tepelné, tak se elektron roztáčí a rotuje stále rychleji. Biliony gravitonů, jež se nacházejí v prostoru, dopadají na elektron a jsou vymrštovány zpět do prostoru. Frekvence vln odpovídá otočkám elektronu. Vznikající vlna je postupná podélná. Protože elektron je součástí atomu, takže obíhá atomové jádro, a tak vzniká další vlna postupná příčná. Obě vlny mají stejnou frekvenci, to znamená, že rotace a revoluce elektronu jsou ve shodě. Tím jsme se dostali k objasnění, proč je světlo vlna elektro magnetická. Světlo vycházející z atomu , si pro představu , můžeme nahradit , proudem vody , který vychází ze zahradní hadice. Je to, jako vlna postupná podélná, čili elektrická složka vlny. Pokud budeme provádět s hadicí krouživý pohyb , vznikne v prostoru druhá vlna, postupná příčná. Nebude mít tvar sínusovky, nýbrž to bude šroubovice, která u světla představuje složku magnetickou. Pokud dopadne světelná vlna na překážku, uplatní se již částicová povaha světla.

Obrázek 4. Wikipedie.

Magnet (z řeckého μαγνήτις λίθος magnétis líthos, „Magnesijský kámen“) je objekt, který v prostoru ve svém okolí vytváří magnetické pole. Permanentní magnety nepotřebují k vytváření magnetického pole vnější vlivy. Wikipedie

Je toto tvrzení pravdivé? Samozřejmě, že není.

Gravitonový éter působí na elektrony, tudíž jim stále dodává kinetickou (pohybovou) energii. Elektrony rotují a revoltují kolem atomového jádra a tím vytvářejí elektromagnetické vlnění, což je opět kinetická energie.

Působí gravitonový éter také na jiné atomy? A proč nejsou všechny předměty magnetické? Ano působí, ale protože atomy v nemagnetických materiálech jsou orientovány všemi směry, tak se vzájemně ruší. V magnetu jsou téměř všechny atomy orientované jedním směrem, takže se magnetické vlny sčítají a vytvářejí kolem magnetu magnetické pole, jak je vidět na obrázku 1. a 4.

Geomagnetické pole. Obrázek 5. Wikipedie

Magnetické pole Země se vytváří elektrickým proudem vznikajícím prouděním tekutého vnějšího zemského jádra nacházejícího se mezi pevným vnitřním jádrem planety a zemským pláštěm. Tento proces funguje jako obrovské hydrodynamické geodynamo. Svou roli v tom hrají prvky jádra: nikl[5] či železo. Wikipedie

Je toto tvrzení pravdivé? Já si myslím, že je to další blud. Naše planeta je stlačována gravitací, takže i tekutá láva na povrchu, je pod povrchem polotekutá a v hlubších vrstvách se stává pevnou. Představa, že se někde uprostřed otáčí nějaké geodynamo, je nesmysl.

Jestli se něco pod povrchem točí, tak to jsou elektrony v atomech poháněné energií gravitonového éteru, stejně tak jako v každém permanentním magnetu.

Závěr.

Z toho co jsem zde uvedl, je jasné, že Albert Einstein nemohl uskutečnit nějaké sjednocení gravitace a magnetismu, protože každý jev je svou podstatou jiný. Sice gravitace i magnetismus mají stejný zdroj energie, to je gravitonový éter, ale protože tento éter byl zavrhnut, neměl se čeho chytit.

Autor: Julius Maksa | neděle 11.8.2019 12:27 | karma článku: 9.42 | přečteno: 352x

Další články blogera

Julius Maksa

Albert Einstein- "Šílený vědec".

Proč se Albertu Einsteinovi nepodařilo sjednotit OTR s kvantovou teorií? Je vůbec možné sjednotit dvě SCI-FI teorie, aniž by nevznikla třetí SCI-FI teorie? Myslím si, že ne. Teorie strun to dokazuje.

28.7.2019 v 15:37 | Karma článku: 10.37 | Přečteno: 495 | Diskuse

Julius Maksa

Smrtelné železniční přejezdy.

Není dne bez dopravní nehody na železničním přejezdu. Jak je možné přehlédnout trojitou dopravní značku a červeně blikající semafor? Liší se železniční přejezd od silniční křižovatky řízenou semafory? Pomůže dřevěná závora?

18.7.2019 v 20:29 | Karma článku: 12.08 | Přečteno: 582 | Diskuse

Julius Maksa

Vlny a vlnění ve vesmíru.

Ve vlnění gravitonového éteru je až 96% veškeré energie vesmíru. Zbývající 4% je energie tepelná, která se generuje ve hvězdách. Zbývající energie nedosahuje ani promile. Nauka o vlnění je často opomíjená a přitom tvoří vesmír.

14.7.2019 v 23:06 | Karma článku: 10.44 | Přečteno: 356 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Tomášek

Jak vzniká bílkovina

Bílkoviny jsou vlastně všude kolem nás - živočichové - rostliny - ale co to je a jak vznikají, to například mě zas tak jasné nebylo... Myška a sýr ... správný popud pro zkoumání bílkovin.

23.8.2019 v 17:06 | Karma článku: 5.97 | Přečteno: 153 | Diskuse

Petr Hlinomaz

Jak správně předpovědět počasí

Nekoukej do mobilu, ale nahoru. Asi tak bych to shrnul. Zvykli jsme si spoléhat na moderní technologii, jenže i ta může často zklamat.

23.8.2019 v 8:49 | Karma článku: 7.53 | Přečteno: 221 | Diskuse

Dana Tenzler

O muži, který zachránil celý svět

Ne, dnešní blog nebude o ekologii. Nebude o samozvaných hrdinech, kteří se perou o místo před kamerou. Bude o člověku, který opravdu zachránil svět. Zcela potichu a bez účasti médií. (délka blogu 5 min)

22.8.2019 v 8:00 | Karma článku: 45.09 | Přečteno: 7005 | Diskuse

Petr Hlinomaz

Ochrany životního prostředí se ujal extrémismus

Antropogenní vliv skleníkových plynů úzce souvisí s ochranou životního prostředí, přesto někteří tento jasný fakt stále nedokáží pochopit, dokonce to považují za faul, neboť zejména oxid uhličitý přeci naopak životu prospívá.

21.8.2019 v 8:42 | Karma článku: 10.77 | Přečteno: 547 | Diskuse

Jan Mestan

V plochou Zemi podle časopisu Forbes věří zhruba třetina mileniálů

Mileniálové ve Spojených státech, zdá se, často nevnímají Zemi kulatě. Ale jako placku. Zbytek světa na tom nebude lépe.

20.8.2019 v 10:46 | Karma článku: 16.75 | Přečteno: 676 | Diskuse
Počet článků 28 Celková karma 9.47 Průměrná čtenost 754

Fyzika je mé hobby a o ní budu psát. Dlouhodobě se zabývám fyzikálními experimenty a teorií. Žiji více než 38 let v Rakousku. Do České republiky pravidelně jezdím.

Najdete na iDNES.cz