Vítr na Zemi i na jiných planetách.

23. 06. 2019 21:43:18
O větru bylo napsáno mnoho knih vědeckých i nevědeckých. Většinou se uvádí, že hlavní zdroj větru je tepelná energie pocházející ze slunce. Je tato teorie pravdivá? Na tuto a jiné otázky se pokusím odpovědět.

Větve třešně ve větru Wikipedie

Vítr je vektor popisující pohyb zvolené částice vzduchu v určitém místě atmosféry v daném časovém okamžiku.[1] Nejčastěji se jím rozumí horizontální složka proudění vzduchu v atmosféře. Je vyvolaný rozdíly v tlaku vzduchu a rotací Země, dále se uplatňuje i síla tření. Při jeho popisu nás zajímá jeho směr, rychlost a ochlazovací účinek. Rychlost a směr větru se měří pomocí anemometru či profileru. Wikipedie

Z Wikipedie se dovídáme, že vítr je vyvolaný rozdíly tlaku vzduchu a rotací Země. Je tato teorie pravdivá?

Když se podíváme na časosběrné video ze satelitu pro předpovědˇ počasí, tak je nám hned jasné, že naše Země se otáčí od západu na východ. Vítr pohánějící mraky má stejný směr, ale je podstatně rychlejší, takže síla tření by měla otáčení Země urychlovat.

Jak vzniká vítr, pohled meteorologa.

Základní příčinou, která vyvolává pohyb vzduchu a tedy vznik větru, je síla tlakového gradientu, která vzniká při rozdílech tlaku vzduchu na různých místech. Tato síla se snaží tyto rozdíly vyrovnat. Vítr vane z míst s vyšším tlakem vzduchu do míst s nižším tlakem vzduchu. Čím větší jsou tlakové rozdíly, tím silnější je i vítr. A proč vznikají rozdíly tlaku vzduchu? Z důvodů nerovnoměrného zahřívání vzduchu v různých částech světa. Při ohřívání tlak klesá (teplejší vzduchu je lehčí), při ochlazování naopak roste (chladnější vzduch je těžší). Na intenzitu ohřívání vzduchu mají samozřejmě vliv i rozdílné fyzikální vlastnosti povrchu (vody vs. pevnina, pokrytí pevniny vegetací, tvar terénu apod.). Vyrovnání rozdílu tlaku vzduchu dále komplikuje Coriolisova síla, tedy uchylující síla zemské rotace (na severní polokouli působí vpravo ve směru pohybu, na jižní polokouli vlevo). Kromě toho se uplatňuje i odstředivá síla (vzniká, když vzduch proudí po nějaké křivce, podobně jako na nás působí, když jedeme v zatáčce), a konečně důležitý je i vliv tření (schematicky znázorněno na obr. 1). Komplex těchto faktorů může za to, že vyrovnávaní tlakových rozdílů je velmi komplikované a vzhledem k trvalému příkonu energie ze Slunce dochází k neustálému vytváření nových a nových rozdílů tlaku vzduchu a tak je vítr prakticky každodenní realitou prakticky všude na světě (i když se příležitostně najdou kratší časová období, kdy panuje bezvětří). Autor Michal Žák.

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/97/The_Earth_seen_from_Apollo_17.jpg

Země, naše planeta Wikipedie.

Meteorologové se přiklánějí k teorii, že Slunce ohřívá nerovnoměrně povrch Země, takže vznikají rozdíly v atmosférickém tlaku, které jsou hlavní příčinou vzniku větru. Je toto tvrzení pravdivé? Já si myslím, že ne. Podívejme se na planety, kde vliv slunečního tepla je zanedbatelný, ale větry jsou mnohokrát rychlejší, než na Zemi.

Vítr na jiných planetách

Vítr nevzniká jen na planetě Zemi, ale je také na jiných planetách sluneční soustavy. Nejrychlejší vítr je na planetách Jupiter, Saturn a Neptun.[3]

  • Jupiter – Na Jupiteru dosahují větry díky tryskovému proudění rychlostí až 500 km/h[3] teplota povrchu -121°c
  • Saturn – Větry na planetě Saturn dosahují v troposféře rychlostí až 1500 km/h[4] teplota povrchu -180°c
  • Neptun – Rekordmanem je planeta Neptun, jejíž větry dosahují rychlostí až 2500 km/h[3] teplota povrchu -213°c
  • Wikipedie.

Z tabulky je vidět, že teplota na planetách nehraje žádnou roli, tak proč jsou rychlosti větrů na těchto tělesech tak gigantické? Může za to gravitonový éter, který se relativně pohybuje v naší galaxii rychlostí až 300 km/s, to je 1080000 km/h.

Spirální galaxie NGC 4414 v souhvězdí Vlasy Wikipedie.

V blogu Michelsonův-Morleyův experiment nemohl vyvrátit teorii o existenci světelného éteru.

https://maksa.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=711897 jsem jasně a logicky vysvětlil proč nemohli tito pánové vyvrátit teorii světelného éteru (gravitonového éteru), protože světlo je vlna, která tímto éterem prochází, aniž by se jakkoliv změnila. Ale to neznamená, že by gravitonový éter nemohl ovlivnit subatomární částice, tedy i atomy a molekuly vzduchu.

Základní příčinou, která vyvolává pohyb vzduchu je relativní pohyb gravitonového éteru.

Proč relativní pohyb gravitonového éteru? Gravitonový éter se jako celek nepohybuje, protože je všude, tudíž se nemá kam pohybovat.(může se jen rozpínat, ale tato teorie je zatím neprokázána). Co se ale pohybuje, jsou planety, hvězdy a celé galaxie, takže relativní pohyb gravitonového éteru způsobuje strhávání subatomárních částic, tedy i atomů a molekul vzduchu a to vnímáme jako atmosférický vítr.

Autor: Julius Maksa | neděle 23.6.2019 21:43 | karma článku: 5.01 | přečteno: 285x

Další články blogera

Julius Maksa

Smrtelné železniční přejezdy.

Není dne bez dopravní nehody na železničním přejezdu. Jak je možné přehlédnout trojitou dopravní značku a červeně blikající semafor? Liší se železniční přejezd od silniční křižovatky řízenou semafory? Pomůže dřevěná závora?

18.7.2019 v 20:29 | Karma článku: 9.52 | Přečteno: 401 | Diskuse

Julius Maksa

Vlny a vlnění ve vesmíru.

Ve vlnění gravitonového éteru je až 96% veškeré energie vesmíru. Zbývající 4% je energie tepelná, která se generuje ve hvězdách. Zbývající energie nedosahuje ani promile. Nauka o vlnění je často opomíjená a přitom tvoří vesmír.

14.7.2019 v 23:06 | Karma článku: 8.88 | Přečteno: 287 | Diskuse

Julius Maksa

Teorie strun.

Po teorii relativity a kvantové teorii se objevila teorie strun, která by měla tyto teorie spojit a vytvořit teorii všeho. Proč teorie strun? Vysvětluje tato teorie podstatu vesmíru? Na tyto a jiné otázky se pokusím odpovědět.

10.6.2019 v 13:33 | Karma článku: 8.82 | Přečteno: 683 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Julius Maksa

Smrtelné železniční přejezdy.

Není dne bez dopravní nehody na železničním přejezdu. Jak je možné přehlédnout trojitou dopravní značku a červeně blikající semafor? Liší se železniční přejezd od silniční křižovatky řízenou semafory? Pomůže dřevěná závora?

18.7.2019 v 20:29 | Karma článku: 9.52 | Přečteno: 401 | Diskuse

Dana Tenzler

Alkohol se nemusí jen pít - dá se s ním i hrát

Následující pokus na první pohled vypadá jako něco, na co přišel člověk pod přílišným vlivem alkoholu. Spálit peníze? Jak to, že bankovka neshoří? (délka blogu 10 min.)

18.7.2019 v 8:00 | Karma článku: 22.78 | Přečteno: 377 | Diskuse

Libor Čermák

Čemu pomůže hromadné vniknutí do Oblasti 51?

V září 2019 se prý milion lidí chystá hromadně vniknout do tajuplné Oblasti 51. Jako aktivní záhadolog si ale nemyslím, že se jim zde podaří nalézt mimozemšťany. Ale myslím si, že k něčemu by to přeci jen mohlo být dobré.

18.7.2019 v 7:41 | Karma článku: 13.17 | Přečteno: 822 |

Jan Veselý

Začalo to před padesáti lety a (ne)skončilo o tři roky později

16. července 1969 začala cesta k nepřekonatelnému milníku v historii lidstva. Šest úspěšných přistání na Měsíci zanechalo nesmazatelnou stopu v myslích lidí – i těch, kteří to vůbec nezažili.

16.7.2019 v 8:30 | Karma článku: 12.97 | Přečteno: 279 | Diskuse

Dana Tenzler

Kronika jedné katastrofy - zákaz německé jaderné energetiky

O tom, jak se jedna z evropských zemí (Německo) vzdala nejmodernějšího a nejefektivnějšího zdroje energie a snaží se ho nahradit těžkopádnými, neefektivními zdroji. (délka blogu 10 min.)

15.7.2019 v 8:00 | Karma článku: 45.42 | Přečteno: 7915 | Diskuse
Počet článků 26 Celková karma 8.02 Průměrná čtenost 762

Fyzika je mé hobby a o ní budu psát. Dlouhodobě se zabývám fyzikálními experimenty a teorií. Žiji více než 30 let v Rakousku. Do České republiky pravidelně jezdím.

Najdete na iDNES.cz