Tepelná energie z atomového jádra.

12. 04. 2019 13:38:27
Je pravda, že při štěpení jádra uranu vzniká tepelná energie tím, že se část hmoty přemění na energii? Já si myslím, že to není možné, protože teplo a tepelné záření vzniká úplně jinak. Energie z jádra vzniká, z fúze nikoliv.

Štěpná jaderná reakce

Z jaderných reakcí je z hlediska možného využití jednoznačně nejvýznamnější štěpná jaderná reakce uranu nebo plutonia (uvažuje se rovněž o využití thoria jako plodícího materiálu). Štěpením jader vzniká naprostá většina jaderné energie vyprodukované lidskou činností. Štěpení se využívá pro výrobu elektrické energie v jaderných elektrárnách. Štěpné jaderné reaktory se také používají k pohonu lodí a ponorek, k výrobě izotopů pro další využití a k výzkumu, ojediněle jako zdroj energie pro odsolování mořské vody, zároveň se (většinou jako vedlejší produkt při výrobě elektřiny) využívají k vytápění či ohřevu vody.

Štěpná reakce: neutron rozštěpí jádro Uranu na dvě přibližně stejně velká jádra (štěpné trosky), navíc se uvolní další průměrně dva až tři neutrony, které štěpí další jádra uranu. Zároveň se uvolní energie. Wikipedie

Obrázek 1) Wikipedie.

Popis štěpení uranového jádra je celkem logický., Uranové jádro se po zasažení neutronem rozpadne na dvě menší a dva neutrony a uvolní se energie ( nejvíc tepelná)

K uvolnění jaderné energie dochází při štěpení jader paliva (nejčastěji 235U) neutrony. Rozštěpením jádra 235U vznikají: [2]

  • 2 a více štěpných úlomků - které odnášejí většinu uvolněné jaderné energie (okolo 80% z celkových 200 MeV na jedno štěpení) ve formě energie kinetické. Vlivem zbrzdění těchto úlomků (k tomu dojde ještě v palivu) je kinetická energie přeměněna na energii tepelnou a palivo se tak zahřívá. Štěpné úlomky mají nejpravděpodobnější poměr hmotností 2:3, proto také vzniká po štěpení mnoho 95Kr a 139Ba. Ze štěpení může vzniknout v podstatě jakýkoliv izotop všech prvků, které mají nukleonové číslo menší než 235U
  • 2 až 3 rychlé neutrony - které mají střední kinetickou energii kolem 2MeV (v rozpětí 0 až 10MeV)[2] a s jejich pomocí dochází k dalšímu štěpení jader paliva
  • gama záření - které odnáší část energie a v reaktoru je z velké části absorbováno
  • neutrina - která v reaktoru zachytit v podstatě nelze a tuto část jaderné energie nelze následně využít Wikipedie.

e

Ilustrace možného průběhu štěpení obrázek 2) Wikipedie

Tepelná energie.

Následující popis se zaměřuje pouze na štěpný jaderný reaktor.

Jádro uranu není statické, nýbrž rotuje vysokou úhlovou rychlostí kolem své osy. Při běžné pokojové teplotě má jádro uranu několik miliard otáček za sekundu. Proto vyzařuje teplo, které můžeme zaznamenat ilfra červenou kamerou.

Jádro uranu není nějaký slepenec, který drží vlastní silou pohromadě, protože sílu vytváří energie a ta ve hmotě není. Co tedy způsobuje, že se jádro nerozpadne? Ve hmotě energie není. Energie se nachází v "prázdném prostoru", tedy ve gravitonovém éteru, který stlačuje toto jádro, ale i všechna jádra ve vesmíru. To, že prostor ve vesmíru není prázdný, ale plný "hmoty", kterou vědci pojmenovali, jako temnou hmotu a pohyb této temné hmoty je temná energie, která je základem pro veškerou energii.

Z popisu na Wikipedii jsme nabyli dojmu, že teplo při jaderné reakci vznikne brzděním vzniklých úlomků, ale to by platilo v makrokosmu. V mikrokosmu to probíhá úplně jinak.

Na obrázku 2) je vidět, jak se uranové jádro rozpadne na dvě menší jádra. A kde je ta tepelná energie? Brzděním ( třením), sice vzniká teplo, ale jen v makrokosmu a jen u pevných látek. Rozpad jádra uranu se odehrává v mikrokosmu, tedy se jedná o kvantový děj.

Co se stane, když se velké uranové jádro rozpadne na dvě menší? Prostor vesmíru je plný temné "hmoty", která se nachází i kolem těchto dvou jader. Gravitony interagují s těmito jádry, tedy vyvinují nesmírný tlak. Jádra se ale okamžitě roztočí, takže vznikne odpudivá síla, která je o něco větší, než přitlačivá síla temné energie. Rotující jádra začnou revoltovat, tedy obíhat kolem těžiště uprostřed. Jelikož je odpudivá síla, větší, než pritlačivá, začnou se tyto dvě jádra vzdalovat, ale ne po přímce, ale ve stále se vzdalujících kruzích, jak je vidět na obrázku 3)

Obrázek 3) Wikipedie Dvě jádra, která obíhají kolem vlastního těžiště a vytvářejí v prostoru tepelné vlny.

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5b/Gravitational_Waves.png

Vlny, které vznikají od rotujících a revoltujících jader, jsou vlny tepelné, které po dopadu na jiná atomová jádra přenášejí tuto tepelnou energii od místa teplejšího k místu studenějšímu. Pokud se již v cestě nenacházejí jiná atomová jádra, tak tyto tepelné vlny mizí ve vesmíru a tím se koloběh energie uzavírá.

Závěrem bych chtěl upozornit, že tyto teorie jsou pouze moje hypotézy, ke kterým jsem došel vlastním bádáním a tudíž je nenajdete ve Wikipedii, ani jinde. Přesto si myslím, že vystihují lépe vznik tepla, než že teplo vzniká z hmoty, protože z hmoty může vzniknout jen jiná hmota a energie je pouze pohyb hmoty, a to pohyb zrychlený.

Autor: Julius Maksa | pátek 12.4.2019 13:38 | karma článku: 6.91 | přečteno: 711x

Další články blogera

Julius Maksa

Měl Albert Einstein v něčem pravdu? Volné pokračování.

Může vesmír fungovat podle STR a OTR ? Může se pohybovat vlna v ničem? Je rozdíl mezi světelnou a "gravitační" vlnou? Je rozdíl mezi makrosvětem a mikrosvětem? Je popis mikrosvěta kvantovou teorií pravdivý? Pokusím se odpovědět.

11.11.2019 v 21:53 | Karma článku: 7.63 | Přečteno: 242 | Diskuse

Julius Maksa

Měl Albert Einstein v něčem pravdu?

Může vesmír fungovat podle STR a OTR ? Může se pohybovat vlna v ničem? Je rozdíl mezi světelnou a "gravitační" vlnou? Je rozdíl mezi makrosvětem a mikrosvětem? Je popis mikrosvěta kvantovou teorií pravdivý? Pokusím se odpovědět.

6.11.2019 v 14:09 | Karma článku: 11.10 | Přečteno: 553 | Diskuse

Julius Maksa

Hmota a hmotnost.

Měl Einstein pravdu, že je hmotnost vlastnost hmoty? Je rozdíl mezí setrvačnou a gravitační hmotností? Existuje nulová hmotnost? Je možné, aby látková hmota dosáhla rychlosti světla? Pokusím se na tyto postuláty odpovědět.

4.10.2019 v 17:30 | Karma článku: 8.24 | Přečteno: 484 | Diskuse

Julius Maksa

Uhlí a ropa.

Vzniklo uhlí a ropa tak, jak se popisuje v odborné literatuře? Nemohli tyto suroviny vzniknout jiným způsobem? Známe dobře dějiny naší planety? Nemají v tom prsty mimozemští cestovatelé? Na tyto záhady se pokusím odpovědět.

31.8.2019 v 15:01 | Karma článku: 15.10 | Přečteno: 521 |

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Co vlastně obsahuje vyhořelé jaderné palivo (díl 2.)

... pokračování minulého blogu. Co se dá nalézt ve vyhořelém palivu - a proč je tento “odpad” zároveň cennou surovinou? (délka blogu 10 min.)

18.11.2019 v 9:02 | Karma článku: 9.18 | Přečteno: 112 | Diskuse

Robert Brinda

Elon Musk na Marsu.

Je pravda, že Mars je potencionálně jediný kolonizovatelný objekt v sluneční soustavě. Souvisí s tím ovšem celá řada problémů, jedním z nich pak je, že atmosférqa Marsu obsahuje pouze 0,6 % kyslíku.

17.11.2019 v 11:26 | Karma článku: 6.62 | Přečteno: 144 | Diskuse

Dana Tenzler

Fyzika a chemie v kuchyni, v kuchařkách a internetu

Předvánoční pečení cukroví, kreativita a internetové kuchařky. Emocionální blog na téma “každá šmudla, které zdědila tři hrnce je na internetu profesionálkou”. (délka blogu 8 min.)

14.11.2019 v 8:00 | Karma článku: 22.88 | Přečteno: 426 | Diskuse

Aleš Zelinka

Síra dočasně nedostupná, aneb Jak si ekzém přivodil astma.

Proč chronické nemoci nechodí samy a jak změny v metabolismu tvorby sulfátů mohou způsobit řadu zdravotních obtíží.

14.11.2019 v 7:44 | Karma článku: 13.95 | Přečteno: 458 | Diskuse

Jan Mestan

Průlet Zemí

Hypocentra zemětřesení nejsou rozmístěna náhodně - soustředí se do míst hlubokých zemských ruptur a také místy lemují kontinentální bloky - kry, na kterých žijeme. Expandující kulové těleso, jehož rigidní povrch je protkán...

13.11.2019 v 15:34 | Karma článku: 12.92 | Přečteno: 269 | Diskuse
Počet článků 33 Celková karma 8.99 Průměrná čtenost 735

Fyzika je mé hobby a o ní budu psát. Dlouhodobě se zabývám fyzikálními experimenty a teorií. Žiji více než 38 let v Rakousku. Do České republiky pravidelně jezdím.

Najdete na iDNES.cz