Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Moc jsem tu Vaši představu stavby hmoty nepochopil (opět mě chybí animace :-) ) . Osobně jsem si představoval vznik hmoty jako víry gravitonových uskupení (o různých vlastnostech) - vašimi slovy tedy snad "klubko gravitonů" do kterého narážejí další gravitony. Když tedy vyjadřujeme hmotnost částice (což je jenom uměle vytvořená část spektra - ve skutečnosti nic jako částice neexistuje) , vyjadřujeme tím vlastně "pouze" odstředivou sílu "gravitonového klubka" - tj. tlak. Je to tak ? Prosím o případnou opravu.

Děkuji

0 0
možnosti
Foto

Pane Šebesto, jsem zatím bloger , takže na animaci zatím, nemám čas. V podstatě máte pravdu, ale musíte si to představit jako boj, kdy gravitony narážejí jako střely do malého shluku gravitonů, které ztratily rychlost světla a jejich pohyb přímočarý se změnil na pohyb rotační.

Do takového malého tělíska, jako střely naráží množství dalších gravitonů a rovněž ztrácejí, respektive mění energii rázovou v energii rotační, toho tělesa.

Takových zárodků hmoty se může v mezigalaktickém prostoru rodit nekonečné množství, až do velikosti elektronu, nebo i větší. Tyto malé částice, jak nabývají na hmotnosti, rotují stále větší a větší obvodovou rychlostí, až nastane moment, kdy dopadající gravitony se neudrží a odpadávají. A to je základ elektromagnetických vln, jež vytvářejí částice hmoty (elektrony, protony, atd) a začnou být vidět.

Tak nějak si představuji přeměnu polních částic (gravitony), na hmotu látkovou. Taková stavba hmoty látkové vzniká neustále a trvá biliony let, jak jsem vypočítal v blogu. Jsou to pouze moje představy a skutečnost může být úplně jiná, ale také nemusí.

Doufám, že jsem vám to vysvětlil a není třeba animace. Děkuji za objektivní dotaz a přeji hezký, slunečný den.

0 0
možnosti
JM

Pane Makse, ve svých blozích nazýváte částice pozadí hmotného světe (pokud si dobře pamatuji) gravitony. Sergej Boldenkov předpokládá že jsou totožné s neutriny, viz. odkaz níže. Co si o tom myslíte?

https://www.youtube.com/watch?v=7QSL5Z5JK0Y&list=PLtXlh6PIKxKEAI-cyAPD98PJTtoXgp056&index=2&t=0s

0 0
možnosti
Foto

Pane Matuszeku, nikdy jsem nic takového nenapsal. Popletl jste co se dalo.

Mikrovlnné pozadí je vlnění ve gravitonovém éteru, tedy energie elektro magnetická a jak víte, energie je nehmotná, i když probíhá ve hmotě, jako vlna.

Neutrina si můžete představit, jako poblázněné malé elektrony a zatím se jich našlo asi pět různých druhů.

Zatím jsem o neurinech žádný blog nenapsal a to byla chyba, protože neutrina jsou hmotná a měly by patřit do hmoty látkové (látka)

Fotony (gravitony), čili polní částice, jsou rovněž hmotné, ale jejich klidová hmotnost je o 30 řádů menší, pokud se dá ještě o klidu hovořit, protože se neustále pohybují rychlostí světla, ale prakticky na místě, na rozdíl od neutrin.

Neutrina jsou fragmenty, které vznikají při termonukleárních reakcích a proto nesouhlasí hmotnost jader, před a po reakci. Proto vznikl blud o přeměně hmoty na energii, kterou Einstein použil ve svých relativistických teoriích.

Děkuji za příspěvek a doufám, že jsem poopravil vaše představy o temné hmotě.

Přeji krásný den.

0 0
možnosti

"Může gravitace něco držet? No, na první pohled to tak vypadá, ale z vlastní zkušenosti víme, že k držení, neboli tahu, je zapotřebí látka pevného skupenství. U plynu, nebo v plazmě, je tah nemožný. Takže zbývá pouze tlak, který opravdu stlačuje veškeré částice do kulovitého tvaru."

Zdroj: https://maksa.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=754139

To by mě tedy zajímalo, co tlačí zvenku na zemskou atmosféru, aby se neztratila ve víru Všehomíra.:-)

0 0
možnosti
Foto

Pane Milane, na atmosféru, stejně jako na veškeré částice ve vesmíru tlačí gravitonový éter, který vytváří gravitaci a vlastně i veškerý pohyb ve vesmíru, tak i na Zemi. Vše si můžete přečíst na .......https://maksa.blog.idnes.cz/

Děkuji, že se zajímáte o mé teorie a přeji hezký den.

0 0
možnosti
Foto

Problém je v tom, že když se budeme na „kosmologii“ neustále dívat antropocentrickým prizmatem (což je do jisté míry pochopitelné), budeme si zavírat spoustu dveří a i to málo, co objevíme, bude dramaticky zkreslené. Například to, že my chápeme čas lineárně, nemusí vůbec znamenat, že to tak funguje. Existují teorie říkající, že minulost, současnost a budoucnost existují zároveň. No jo, jenže jak může dnešní „homo scientus“ něco takového vůbec zpracovat?

Až pochopíme, že o vesmíru (včetně jeho stáří nebo velikosti) nevíme prakticky nic a to málo, co zatím tušíme, je pouze poučený odhad, který zítra – natož pak za padesát nebo sto let – bude zase jiný, pak se posuneme o něco dál. Kolem nás existují různé fyzikální zákony, ale jinde platit tak úplně nemusí, resp. mohou být příliš komplexní na to, abychom je vůbec mohli chápat.

Ve zkratce: při kontemplaci nad povahou univerza je víc než jindy namístě pokora, opak té lidské arogantnosti a takového toho „takhle je to u nás, takhle to chápeme my, čili tak to musí být všude“. Něco nového o něčem takto neuchopitelně komplexním se můžeme dozvědět pouze tehdy, budeme-li jevit ochotu vystupovat z různých škatulek a zajetých myšlenkových kolejí.

Proslov končí, hezký den.

0 0
možnosti
Foto

Pane Jeřábek, váš proslov se mě líbil, ale je to takový filozofický pohled na vědu, který vlastně neříká nic. Můj poslední blog není o moc konkrétnější, ale pokud se mluví o vesmíru, tak je dobré si udělat trochu pořádek a roztřídit vědu na reálnou a na sci-fi, protože od pana Einsteina se nedělá v tom žádný rozdíl.

Děkuji za filozofický pohled a přeli dobrý den.

0 0
možnosti
Foto

Ty jo, ta Vaše hypotéza je tak geniální, že jí nikdo ani nemůže rozumět. Samozřejmě kromě Vašeho jedenáctiletého vnuka. ;-D

1 0
možnosti
Foto

Martine, že jste neporozuměl mému jednoduchému textu, není tak závažné, protože jak řekl Sokrates ....... " viem, že nič neviem", asi to byl Slovák. Ale pokud na sobě zapracujete, můžete se dostat na úrovenˇ mého jedenáctiletého vnuka.

Drží vám palce a přeji mnoho úspěchu ve studiu.

1 0
možnosti
Foto

Jiří Grygar. ..... A tutéž situaci máme teď v astronomii, dokonce strašlivou: podařilo se zjistit, že existuje skrytá látka, o které neumíme nic zjistit; pak ještě skrytá energie, o které toho víme ještě méně. A přitom je jí ve vesmíru asi 25 procent. A na tu viditelnou astronomii zbývá asi 5 procent. Čili jsme velice arogantní, když tvrdíme, že něco víme o vesmíru.

0 0
možnosti
Foto

Pane Kindle, pan Grygar je velice inteligentní astronom a pro osvětu ve vědě udělal maximum, ale pokud řekl, že ve vesmíru je skrytá látka, tak řekl nesmysl, protože slovem látka se rozumí atomy, ale asi měl na mysli temnou hmotu, které je až 96% a viditelné látky je pouze 4%.

Rovněž, pokud je ve vesmíru skryto 25% energie a ta viditelná tvoří 5%, tak by mě zajímalo kde je těch zbývajících 70% energie.

Myslí, že kdo nezvládnul matematiku ze střední a neovládá procenta, tak má právo být skromný a ne arogantní.

Děkuji za příspěvek a přeji dobrý den.

1 0
možnosti
Foto

Vědci věří, že náš vesmír začal existovat při jediné obrovské explozi energie a světla, kterou nyní označujeme jako velký třesk. Byl to počátek všeho, co existuje. Počátek existence vesmíru, počátek existence prostoru a dokonce počátek samotného času. Nic, co dnes pozorujeme, před tímto okamžikem neexistovalo. Vznik toho všeho navíc způsobilo něco, co stálo mimo čas, mimo prostor a mimo hmotu. Fakt, že náš vesmír má počátek a neexistoval vždy, představuje pro nevěřící vědce závažný problém. Bible popisuje to, co objevili vědci: došlo k explozi světla a vznikl náš vesmír... z vnějšku samotného našeho vesmíru. Spolu s tím vznikl i prostor, hmota a čas. Byl to jediný počátek všeho.

0 0
možnosti
Foto

Pane Kindle, to je ten problém, že vědci VĚŘÍ. Víra je to jediné, co může církev svatá lidem nabídnout. Teorie Velkého třesku se církvím líbí, protože to mohl udělat BŮH.

A víra tvá, tě uzdraví.

0 0
možnosti
Foto

Pohyb je jednou ze základních vlastností hmoty - pohybuje se celý vesmír, naše sluneční soustava i samotná planeta. Pohybují se - třebaže to tak nevypadá - jednotlivé kontinenty, v neustálém pohybu jsou i masy vod v mořích a oceánech. Mořská voda v nich neustále cirkuluje, mohutné proudy stoupají k hladině, aby se o tisíce kilometrů dál zase zanořily do hlubin. Motorem toho neustálého pohybu je nejen samotné otáčení Země a zemská gravitace, ale také sluneční záření, převládající směr větrů a rozdíly v teplotě a hustotě vody dané obsahem v ní rozpuštěných solí.

0 0
možnosti
Foto

Pane Kindl, tady nemám k vašemu textu větších námitek, až na to, že pohyb není vlastnost hmoty, ale na toto téma jsem napsal 50 blogů, takže to znovu rozvádět, by byla ztráta času.

Děkuji za vyčerpávající příspěvek a přeji slunečný den.

0 0
možnosti
LU

"Vlastní gravitace? Existuje i nevlastní, nebo jiná gravitace? No neexistuje."

Myslíte, že čo dnes nepoznáme, resp nedokážeme matematicky vyjadriť, tak to neexistuje?

Ste presvedčený, že každú sekundu na svete nevznikajú miliardy "veľkých treskov" a nevytvárajú sa nespočetné množstvá nových vesmírov?

0 0
možnosti
FL

Autor si myslí, že co on nechápe tak neexistuje. Případně teorie, kterou nechápe tak musí být špatně, jako jeho kolega Fikáček.

0 0
možnosti
  • Počet článků 58
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 873x
Jak funguje " UNIVERSUM?". Snažím se popsat srozumitelnou formou děje, které neustále probíhají ve vesmíru, tak i na Zemi. Ale od toho máme fyziku, teorie a zákony, podle kterých funguje  svět.

Není to obráceně, že universum má své zákony a zákonitosti a fyzika je pouze popisuje, ne vždy správně? Proto se může zdát, že popisuji vesmírné děje jinak, než současná fyzika.

Seznam rubrik