Příklad se sinusovkou je nějaký divný.

Sinusovka je křivka, která se táhne od nekonečna do nekonečna. S kružnicí by tedy měla mt sudý pošet průniků (pokud se nebudou počítat body dotyku, ale pouze skutečné průniky). Proč by tedy měl být průsečíjk jen jeden nebo tři?

Vizte příklady: (srovnejte si pomocí šipek měřítko na osách tak, aby jednotková vzsálenost byla na obou stejná, jinak budete vidět místo kružnice elipsu):

https://www.google.com/search?q=sin(x*4)%2C+sqrt(1-x^2)%2C-sqrt(1-x^2)

https://www.google.com/search?q=sin(x*2)%2C+sqrt(1-x^2)%2C-sqrt(1-x^2)

https://www.google.com/search?q=5*sin(x*2)%2C+sqrt(1-x^2)%2C-sqrt(1-x^2)

Pane Jelene, samozřejmě se vám může zdát moje vysvětlení divné, protože asi nic, krom světelné vlny působící na atom, nebude to pravé ořechové. Pouze jsem chtěl ukázat, že foton ,který narazí do elektronu, podle kvantové představy je přinejmenším také divná představa, která navíc vůbec nevysvětluje, proč záleží na frekvenci a ne na amplitudě. Dokonce nevysvětluje, ani dualitu fotonu, tedy proč se někdy chová foton, jako částice a někdy jako vlna.

Jsou to představy pana Einsteina před 100 lety, které vůbec nevysvětlují jak a proč nějaké kvantování probíhá. Pouze je tam uvedeno, že vyšší frekvence elektromagnetického vlnění způsobují fotoelektrický jev, protože mají větší energii a probíhají ve kvantech, přičemž nejmenší kvantum je jeden foton.

Na vysvětlování, proč sinusovka.......... ani nemá cenu, protože jak jsem uvedl v blogu o světle, tak májí světelné vlny tvar šroubovice a proto se dají polarizovat ve všech uhlech 360° a až po polarizaci má světelná vlna tvar sínusovky.

Všechny moje představy jsou jen pro zamyšlení, jestli to ve vesmíru probíhá skutečně tak, jek to popisuje dnešní věda.