V clanku o uhli a rope, kde jste neotevrel diskusi, mi pripominate mistniho exota Mestana s jeho nafukovaci zemi ...

BTW, kolik semestru paleontologie, kistoricke geologie a dalsich pribuznych oboru mate?

Studoval jsem SVVŠ, potom SPŠ slaboproudou elektrotechniku s druhou maturitou a nakonec VUT slaboproudou elektrotechniku, přesto nevím, proč bych nemohl napsat blog o vzniku uhlí a ropy. Proč se každý zajímá o moji osobu a ne o obsah článku a nenapíše svůj vlastní pohled na věc?? Navíc jsem nikdy nenapsal žádný blog o nafukovací zemi, i když o slapových silách jsem vyjádřil svůj názor, protože i tady geniální fyzici hlásají bludy.

Tak to vypadá, když se rádobyfyzik pouští do biologie. Pročpak jste pod svým novým článkem neotevřel diskuzi? Je v tom vaše náhlá zbabělost, aby někdo nerušil vaše kruhy? Mohl jste tam totiž dostat odpověď: ve vodě dřevo hnije, protože k němu stále mají přístup různé rozkladné organismy. Z většiny potřebují kyslík. Když to překryjete vrstvou usazeniny (k tomu ani nepotřebujete dopad asteroidu a tsunami), kyslík se k tomu nedostane. Pokud to dál pohřbí geologické procesy, dojde postupným stlačováním a zahříváním až k různým stupňům prouhelnění. Ten proces probíhá neustále, ale nejúčinnější je v tropech s mohutnou vegetací (tak tomu bylo na našem území v karbonu, kdy vzniklo černé uhlí). I u nás relativně nedávno vznikla ložiska lignitu (předstupeň hnědého uhlí) či rašeliny. U ropy to tam máte popsané tak, že ani žádný asteroid nepotřebujete.

No právě, pěkně si odporujete jako biolog. Pokud dřevo hnije tak se rozkládá až na CO2 a vodu, plus nějaké minerály. Ani dnes najdete na dně rybníka nějakou stopu uhlí, pouze bahno. Dnešní vrstvu uhlí musela předcházet mnohonásobná vrstva dřeva, která musela být okamžitě překrytá silnou vrstvou zeminy, aby se zabránilo hnilobnému procesu.

Vy jste prostě opsal jen to co jsem napsal v citaci z Wiki. Není to trochu málo?

Kdo neví, že může voda něco "táhnout", tak se o takovém zázraku můžete dozvědět v diskusi.https://fikacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=723805, moji odpověd ́, ale bohužel smazal.

A kdo neví, jak se liší elektrony a elektricky nabité částice, tak ten se to od pana Maksy nedozví, protože pan Maksa to také neví.

Vidím, že mašíblovské blouznění pokračuje. Pokud neznáte rozdíl mezi “elektricky nabitými částicemi” a “elektrony”, jak to v tomto článku vypadá (viz “nasávání elektronů”), těžko od vás lze očekávat jakýkoli vhled, který by mohl vést k vysvětlení jevu.

Tak to vypadá, když biolog se plete do fyziky a chce poučovat. Čím se myslíte, že se dá nabít nějaká částice. Prozradím vám to, protože můj obor je elektrotechnika a ta vaše biologie. Částice se dají nabít elektrony.

Myslel jsem si, že blud (sání), jsem dostatečně vysvětlil. Všichni to pochopili, jen vy ne.

Tak znovu. Sání, jako tah, neexistuje. Příklad vysavač. Turbína vysavače žene vzduch a tím způsobuje na jedné straně TLAK. Na druhé straně vznikne podtlak.

Ale to neznamená, že by ta turbína ten vzduch nějak táhla. Vzduch je do vysavače vtláčen atmosférickým tlakem.

Ale objevují se tady i " fyzikové" kteří mají představu, že existuje "tah" proudící vody. Uvedu příklad.

Jako mistr slepých uliček předčíte i Járu Cimrmana.

Slepci jste byli, prozření je vždy šokující, ale časem si zvyknete.