Planck sam sebe za otce kvantove mechaniky nepovazoval. Schrodingerovi po prvnich aplikacich jeho rovnice napsal: Ctu vas clanek podobne jako dite dychtive nasloucha reseni rebusu s kterym dlouho zapasilo. V ramci Schrodingerovy rovnice kvantovani proste vyplyva z toho, ze nektere diferencialni rovnice maji reseni jen pro specificke hodnoty parametru, co v nich figuruji.

OK, v blogu jsem zahledl 'fialove svetlo'. Slunce pravda mj. vysila vsechny barvy, ale jinak jde o ultrafilove (UV) zareni, ktere nevidime, ac nas opaluje. Ma vyssi frekvence, nez to co videt muzeme. Vetsinu UV zachycuje ozonova vrstva, jinak by vyznacne nechranenou zivou hmotu poskozovalo. Vetsi problem vytvari zareni, co ma naopak nizsi frekvence, nez pro nas viditelne svetlo, neb stoji za sklenikovym jevem:

https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=703928

Četl jsem Váš blog a dal jsem karmu.

Jen pište dál, já si s chutí vždy přečtu diskusní příspěvky pánů Řeháčka a Wintera.

Stejně vám asi o nic jiného nejde. Ta dnešní mládež.

Pro autora:

Myslím, že před žešením otázek z kvantové fyziky by bylo vhodné vysvětlit, jak se z tepla, jež je rotací jader, odvodí takové vlastnosti plynů, jako je třeba Poissonova konstanta, rychlost zvuku a její závislost na teplotě, rychlost plynu, unikajícího z trysky a jeho závislost na teplotě, nebo stavová rovnice plynu.

Výše uvedené hodnoty a vztahy lze poměrně snadno odvodit z teorie, že energie plynu je přímo dána kinetickou energií pohybu jeho molekul. Jak seautor dostane k těmže výsledkům z rotace jader?

.

(Reaguji na autorovo tvrzení: "Planck neznal jednu věc a to, že teplo není kmitání molekul, ale rotace atomových jader, které produkují tepelné vlny o stejné frekvenci, která souhlasí s rotací těchto atomových jader.")

Myslíte, že ve Slunci je nějaká molekula, která kmitá a tím generuje teplo? Mohu odpovědět? Není, protože tam nejsou, ani atomy, pouze plazma. Tak co produkuje teplo? Přemýšlejte, na Wiki to nenajdete ale na mém blogu ano.

Váš jinak velmi zajímavý článek bohužel trochu opomíjí přínos velkého českého ovčáka, čtveráka a štěrbináře samouka, Járy Cimrmana.

Tepelnou vlnu totiž jako první pozoroval právě Cimrman a to na své experimentální šumavské salaši. Mistr si povšiml, že vlna má ve srovnání s plátnem až trojnásobnou tepelnou kapacitu a jeho slavná lyžařská kolekce z roku 1905 se právem stala standardem v oblasti zimního odívání (kalibrační svetr ze slitiny platiny a iridia je dodnes uložen v Sevres u Paříže). Jeho vpravdě revoluční zahřívané ovce se však brzy staly středem zájmu místních vlků a Cimrman byl k jejich ochraně nucen vyvinout speciální okovaný čakan, tzv. salašnikov.

Mistr ovšem zabodoval také na poli teoretickém a jeho odvážně formulovaná dualita vlna-jehlice způsobila menší potyčku na Světovém kongresu štrykování. Zájem o Cimrmanovy myšlenkové výboje projevily i přední kapacity té doby - jak ukazuje následující úryvek z Cimrmanovy korespondence: "Milý Plancku, ty šílené ovce (mad sheep) mi letos opravdu daly zabrat. Kam jen oko pohlédne, povalují se kvanta vlny. Měl by ses na to přijet podívat!"

Zapomínat bychom neměli ani na Cimrmanův štěrbinový experiment, při kterém zjistil, že dvojici pletacích jehlic lze snadno protáhnout párem štěrbin ve směru podélném, ale nikoliv napříč - to se jehlice vzpříčí a štěrbinou je neprotáhnete ani párem volů. Tímto Cimrman demonstroval rozdíl mezi příčným a podélným vlněním. Ovšem na patentovém úřadu ho - jako obvykle - o několik století předběhl Christiaan Huygens.

Ty vaše tepelné vlny, co se tam vlastně přesně vlní? Eter? Prostor?

Já jsem éter nezavrhl, tak asi se ty vlny šíří časoprostorem? Ale ,že existuje elektromagnetické vlnění víte, nebo?

Přečtěte si co strká do úst fyzikům všeználek Walda.

Měšťan II

Já se do teorií pana Měštana moc napletu, takových je tu přehršel.

Odkud jste vzal, že si fyzikové neumí poradit s dvojštěrbinovým pokusem? Z jakého bulváru máte, že se podle fyziků částice rozštěpí na dvě? Co má být jako záhadné, které má vyřešit jen jakýsi gravitonový (už ne Vámi protlačovaný fotonový elektromagnetický, ale echt neexistující gravitonový?) éther? Máte štěstí - primitivní Youngovy experimenty a jiné, hodně složité, jsem předváděl a žádné záhady, která by nutně vyžadovaly Vaše "vysvětlení", jsem si nevšiml. Zkuste dát do jedné štěrbiny počítadlo částic - k žádné interferenci na stínítku nedojde - jasně převáží korpuskulární charakter, který na stínítku "vykreslí" přesně to, co třeba písek propadající dvěma štěrbinami. Duální charakter je prostě vlastnost, která má vazbu na energii a ta určuje, infantilně, jestli tu "rychlou prostorovou vlnu" namačká do klubíček (kvant), nebo ji nechá volně (spojitě). Také záleží, jaký charakter vyhovuje interakci. Vysvětlení tedy už dávno je, stejně jako v případě další kvantové vlastnosti, a to spinu, který není in-natura o rotaci, ale o chování podobnému rotaci - proto spin. Teplo v této záležitosti raději nebudu komentovat. Štěrbinový experiment se váže k onomu přívlastku kvantový, protože je vyjádřením kvantového stavu systému - je to vlastně jediná viditelná projekce superpozice, která se změní v konkrétní stav s měnícími vlastnosti kvantového systému. Skrze dualitu je možné s vysokou pravděpodobností zjistit, s čím interaguje systém, tj zda je někde předsunut detektor částic či vln a to už na nějaké hranolové odbočce (velmi zjednodušeně).

Nic nového jste nenapsal, ale přece mě zaujalo to počitadlo částic. Jaké částice mate na mysli? Je vidět, že jste Youngův experiment vůbec nepochopil. K interferenci vln dochází, jinak kdyby to byl písek, jak uvádíte, nevznikl by tam mnohočetný obrazec, ale pouze dvě hromádky. Je vidět že nemůžete pochopit moje texty, protože nechápete ani experimenty 200 let staré. Jasně, že k teplu nemůžete nic napsat, protože to na Wikipedii jaksi není.

"Fyzikové došli, až k tak absurdní teorii, že částice se před dvojšterbinou rozdvojí a po průchodu se zase spojí" - Ne, to opravdu kvantová teorie neříká.

"Proč tedy se tato teorie ujala... Asi proto, že je tak nesrozumitelná a nelogická"

Ne, ujala se protože dává správné předpovědi. Můžete založit s Fikáčkem komické duo.

To nemůžem, neboť tady s Vámi překvapivě zcela souhlasím, paní Exnerová. :-)

Spíše mi to z mýho hlediska přijde tak, že se vy velmi podobáte Maksovi, svými neúplnými znalostmi a slabším pochopením věci. Ale jsem rád, že jste se tady od něj alespoň trochu odlišila. :-)