Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Gravitační teorie Nikolase Fatio de Duilliera.

Nicolas Fatio de Duillier představil první verzi svých myšlenek o gravitaci v dopise Christiaanovi Huygensovi v roce 1690. Bezprostředně poté si přečetl její obsah na zasedání Královské společnosti v Londýně.

 V následujících letech Fatio sepsal několik rukopisů svého hlavního díla De la Cause de la Pesanteur. Napsal také didaktickou báseň na stejné téma v latině v roce 1731. Některé fragmenty těchto rukopisů později získal Le Sage, který se je pokusil vydat, ale nebyl úspěšný. A tak až v roce 1929 vydal Karl Bopp kopii kompletního rukopisu. Další verzi teorie publikoval v roce 1949 Bernard Gagnebin, který se pokusil rekonstruovat dílo z fragmentů Le Sage.    Wikipedie

 Nicolas Fatio.   Obrázek 1.  Wikipedie.

Nicolaus Fatio popisova srážky mezi tělesem A a částicemi zcela elastické, intenzita odražených částic by byla stejně vysoká jako intenzita přicházejících částic, takže by nevznikla žádná síla ve směru A. Totéž by se stalo, kdyby existovalo druhé těleso B, které by fungovalo jako síto pro částice letící ve směru A. Částice odražené mezi tělesy, by zcela zrušily stínový efekt. Aby byl umožněn gravitační účinek mezi tělesy, musí být kinetická energie částic zcela nebo alespoň částečně absorbována hmotou, nebo musí být upravena tak, aby se jejich síla po srážce snížila: pouze tehdy převažuje hybnost přicházejících částic versus hybnost částic odražená tělesy.   Wikipedie

 

 Protisměrné proudy.     Obrázek 1. Wikipedie.Když si přečtete teorie od pana Nikolause Fatio a moje, tak na první pohled se nikterak od sebe neliší. Částice dopadají na těleso látky a odrážejí se zpět, tak v čem je ten zakopaný pes. Ano správně. Částice se zákonitě musejí srážet, tedy si vyměnují kinetickou energii a pokud je rychlost častic a hmotnost stejná, ruši se vzájemné síly.Včem udělali jak Fatio, tak i Le Sagel zásadní chybu? Ano, správně. Částice, jež jsem nazval gravitony, se nemůžou pohybovat kontinuálně, nýbrž se nacházejí relativně na místě a pohybuje se vlna, tedy energie.Vlny se mohou pohybovat ve všech směrech, aniž by se vzájemně ovlivnily. Vlny se můžou sčítat, odčítat a je jedno, jakou mají frakvenci, nebo amplitudu, vždy pokračují svým původním směrem. Jedině co vlna nepřekoná, je hmota látková (látka), od niž se odrazí a pokračuje klidně i proto jiným vlnám.To byla ta zásadní chyba, na kterou prakticky nikdo nepřišel a i takový "génius", jak se prezentuje Albert Einstein udělal stejnou chybu, ale filištejnsky se z toho vymotal, když svojím fotonům udělil duální podobu, takže se můžou chovat jako částice i jako vlny. Proto mě fyzikové upozornují, že se foton, částice může vlnit, jako by to byla nudle, nejspíš špageta.Ale každá vlna potřebuje ke svému pohybu médium. Vna na vodě potřebuje právě tu vodu, vlna zvuková, potřebuje vzduch a vlna elektromagnetická, potřebuje gravitonový éter. Kontinuální pohyb fotonů je naprostý nesmysl a hlavně fotony nejsou světlo.

Pokud si někdo představí sférickou plochu (kouli) kolem tělesa, kterou musí projít odražené i přicházející částice, je zřejmé, že velikost koule se zvyšuje úměrně se čtvercem vzdálenosti. Počet dotyčných částic v těchto rostoucích úsecích však zůstává stejný, a proto klesá jejich hustota. Podle zákona vzdálenosti se gravitační efekt chová nepřímo ke druhé mocnině vzdálenosti k příslušným hmotám (B4). Tuto analogii s optickými efekty, jako je pokles intenzity záření s 1 / r2 nebo tvorba stínů, již uvedli Fatio a Le Sage  Wikipedie

Proporcionalita s Hmotnostní.Z dosud načrtnutých teorií vyvstává pouze síla, která je úměrná povrchu částic. Ale gravitace je úměrná masám. Aby uspokojila potřebu hromadné proporcionality, teorie předpokládá, že  základní prvky HMOTY jsou velmi Malé, takže Hrubá hmota se skládá převážně z prázdného prostoru. Výsledkem je, "e" STÍN "každého tělesa  je úměrný povrchu každého jednotlivého prvku HMOTY. Takže se pak předpokládá, že elementární neprůchodné prvky veškeré hmoty jsou identické s hmotností.

Neprůchodné prvky veškeré hmoty jsou identické s hmotností.  Obrázek 2.  Wikipe

Le Sage o teorii hovořil velmi podrobně , ale nepřidal k ní nic zásadně nového, přestože vlastnil některé Fatiove práce, nadosahovali jeho úrovně.

Georges-Louis Le Sage   Obrázek 3.   Wikipedie.

    Le Sege nazval své gravitační částice ultramundánními částicemi, protože věřil, že pocházejí z daleka, mimo známý vesmír.
    Tvrdil, že zcela elastické srážky hmoty a částic nevytvoří žádnou gravitační silu. Dále uvedl, že odražené částice by proto měly průměrnou rychlost pouze 2/3. aby se vyhnul nepružným srážkám mezi částicemi, předpokládal, stejně jako Fatio, že jejich průměr byl mnohem menší než jejich vzájemná vzdálenost, zatím co gravitace je úměrná v2? Z toho vyplývá, že poměr odporu / gravitace lze zvýšit tak, jak je požadováno, zvýšením tlaku. Nějakou dobu předpokládal, že se částice budou pohybovat rychlostí c (= rychlost světla) ? ale později tuto hodnotu podstatně zvýšil na 105 · c ryclosti světla.
    Aby zachoval proporcionalitu s hmotou, stejně jako Fatio navrhl hypotézu, že hmota má struktůru klece nebo mřížky, přičemž samotné atomy mřížky mají pouze průměr, který je 107 krát menší. Umožňuje částicím proniknout, prakticky bez překážek.
    Le Sage se také pokusil použít stínovací mechanismus k vysvětlení chemických účinků postulováním  mnoha různých typů ultramundánních částic různých velikostí Wikipédie.

Nicolas Fatio de Duillier představil první verzi svých myšlenek o gravitaci v dopise Christiaanovi Huygensovi v roce 1690.

Christiaan Huygens   Obrázek  4.  Wikipedie

Neumím si představit, proč Christiaan Huygens nereagovat podobně jako já, že kontinuální pohyb částic, při takovém množství je nemožný. Fyzik Christiaan Huydens, má nejlepší propracování všech teorií o vlnění a i já jsem z jeho prací čerpal.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

          

 

 

Autor: Julius Maksa | čtvrtek 17.9.2020 14:02 | karma článku: 8,76 | přečteno: 619x
  • Další články autora

Julius Maksa

Le Sageova teorie gravitace.

Le Sageova teorie gravitace je kinetická teorie gravitace, kterou původně navrhl Nicolas Fatio de Duillier v roce 1690 a později Georges-Louis Le Sage v roce 1748. Proč se tato teorie neujala. Pokusím se o vysvětlení.

8.9.2020 v 13:42 | Karma: 9,42 | Přečteno: 593x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Kvasary a magnetary.

Popisuje dnešní kosmologie věrohodně kvasary a magnetary? Jsou představy dnešních fyziků o vzniku elektromagnetických vln, věrohodně vysvětlené, nebo se opět vychází z bludných představ minulého století? Pokusím se odpovědět.

4.9.2020 v 22:47 | Karma: 8,74 | Přečteno: 595x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Pulsary a gravitační vlny.

Jsou opravdu pulsary přírodní útvary, nebo to jsou umělé vesmírné majáky, podle kterých se orietují mimozemští vesmírní cestovatelé? Jaký je rozdíl, mezi vlnami pulsarů a gravitačními vlnami ? Pokusím se na tyto otázky odpovědět.

25.8.2020 v 17:46 | Karma: 9,21 | Přečteno: 463x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Kontinuální a vlnová rychlost částic.

Jaký je rozdíl, mezi kontinuální rychlostí částic a vlnovou rychlostí částic? Jaký je rozdíl, mezi kinetickou energií přímočarého pohybu a kinetickou energií rotačního pohybu? Existuje potenciální energie, nebo je to jen berlička?

3.8.2020 v 16:07 | Karma: 8,91 | Přečteno: 503x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Teplo z fúze.

Můžeme dosáhnout vznik tepelné energie pouze tím, že budeme zahřívet vodík, až nastane jaderná fúze a tím získáme další tepelnou energii? Vzniká teplo ve Slunci zahříváním hmoty? Může vzniknout jaderá fúze ve vakuu?

28.7.2020 v 23:00 | Karma: 10,86 | Přečteno: 643x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Neutrina ze Slunce.

Vzniká tepelná energie ve Slunci z hmoty, nebo pomocí hmoty? Vzniká tepelná energie až z fúze, nebo i před fúzí? Může se vůbec změnit hmota na energii, nebo je to nesmysl? Pokusím se to vysvětlit a vyvrátit bludy.

17.7.2020 v 12:54 | Karma: 10,16 | Přečteno: 376x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Neutrina č.1.

Jsou neutrina tak záhadné částice, jak se uvádí? Mohou neutrina procházet naší planetou? Můžou za vznik neutrin atomové elektrárny a atomové bomby? Dopadají na naši planetu neutrina i z vesmíru a proč? Odpovím postupně na všechno.

11.7.2020 v 14:32 | Karma: 12,68 | Přečteno: 577x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Věčný a nekonečný vesmír.

Musel vesmír vzniknout? Nemůže jednoduše vesmír existovat věčně a být nekonečný? Když nejde hmotu zničit, ani stvořit, nemůže platit ani Velký třesk. Ale z čeho hmota látková (látka), neustále vzniká? Dá se tato záhada vysvětlit?

8.7.2020 v 21:38 | Karma: 9,00 | Přečteno: 508x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Vznik a zánik vesmíru 3.

Rozpíná se vesmír? Může za rozpínání vesmíru temná hmota, nebo temná energie? Můžeme pozorováním galaxií určit, jestli se vesmír ještě rozpíná, nebo rozpínal? Není podivné, že se vesmír rozpíná od naší Země jako od středu vesmíru?

17.6.2020 v 13:13 | Karma: 13,39 | Přečteno: 460x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Vznik a zánik vesmíru 2.

Vznikl vesmír velkým třeskem? Je teorie velkého třesku reálná, nebo je to představa bludná? Mohl vzniknout vesmír z ničeho? Byl vesmír na počátku nesmírně horký? Byl vůbec nějaký počátek, nebo existoval vesmír vždy?

14.6.2020 v 13:26 | Karma: 10,63 | Přečteno: 454x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Vznik a zánik vesmíru 1.

Vznikl vesmír tak, jak popisuje teorie velkého třesku? Mohla veškerá hmota vzniknout z ničeho? Je možné, aby hmota vznikla z energie? Je teorie velkého třesku reálná, nebo ji můžeme zařadit do sci-fi?

26.5.2020 v 12:40 | Karma: 14,50 | Přečteno: 783x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Vesmír- Universum 3.

Je popis síly správný? Víme jak síla vzniká? Potřebuje síla energii, nebo energie je důsledek síly? Vystačí si kvantová fyzika bez síly? Je možná gravitace bez síly, pouze deformováním časoprostoru? Pokusím se logicky odpovědět.

10.5.2020 v 13:44 | Karma: 5,78 | Přečteno: 288x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Vesmír- Universum 2.

Že vesmír není prázdný je hotová věc. Myslíme tím hvězdy, planety a jiné smetí? Tak to je jasné. Ale co to mezi, tedy prostor? Má smysl říkat zakřivený časoprostor? Není lepší říkat energiprostor, tedy gravitonový éter? Co je čas?

3.5.2020 v 15:46 | Karma: 10,39 | Přečteno: 358x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Vesmír-Universum 1.

Jsou údaje o vesmíru pravdivé? Můžou se vědci ve svých teoriích mýlit? Je vesmír nekonečný, nebo konečný? Je pravda, že se vesmír rozpíná? Vznikl vesmír velkým třeskem? Pokusím se na tyto otázky odpovědět postupně a logicky.

28.4.2020 v 16:59 | Karma: 8,80 | Přečteno: 436x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Koule ve vesmíru.

Proč mají hvězdy kulovitý tvar? Proč mají větší planety rovněž kulovitý tvar? Proč se šíří veškeré vlny v kuloplochách? Proč mají kapky vody kulový tvar? Proč mají i atomy kulovitý tvar? Pokusím se odpovědět originálním způsobem.

11.4.2020 v 14:00 | Karma: 7,35 | Přečteno: 536x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Proč explodují supernovy?

Běžně se v kosmologii uvádí, že supernovy exploduji, když hvězda dospěje ke konci svého života, a dojde k fúzní reakci, jako u vodíkové bomby. Je takové tvrzení reálné? Myslím, že není, protože ve hvězdě se stane něco jiného.

25.3.2020 v 17:11 | Karma: 10,69 | Přečteno: 884x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Časoprostor, nebo gravitonový éter?

Je časoprostor reálný, nebo je to pohádka SCI-FI vědce? Proč byl zavrhnut éter a ne časoprostor? Proč Albert Einstein spojil čas s prostorem a ne s hmotou? Může existovat ještě něco jiného, než hmota a její pohyb? Dobrá otázka.

29.2.2020 v 14:36 | Karma: 14,26 | Přečteno: 1512x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Nekonečný vesmír

Může být vesmír nekonečný? Je vůbec možné, pohybovat se vesmírem po přímce? Pohybuje se světlo, tedy elektromagnetické vlnění přímočaře? Můžou existovat multivesmíry? Nebo existuje pouze jeden vesmír. Jak je veliký náš vesmír?

19.2.2020 v 16:38 | Karma: 14,79 | Přečteno: 826x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Síla, zrychlení a energié.

Má síla něco společného se zrychlením? Můžeme mluvit o energii, kdyby tam nehrála roli síla, nebo zrychlení? Jsou síla, zrychlení a energie vlastnosti hmoty, nebo jsou to vlastnosti prázdného prostoru, čili gravitonového éteru?

3.2.2020 v 22:26 | Karma: 7,84 | Přečteno: 380x | Diskuse| Věda

Julius Maksa

Rychlost a zrychlení.

Má rychlost vliv na hmotu látkovou, jak popisuje Albert Einstein ve svých teoriích? Může mít rychlost vliv na čas, nebo na chod hodin? Má rychlost na něco vliv, nebo je to zrychlení, které vytváří sílu a energii ve vesmíru?

18.1.2020 v 18:49 | Karma: 10,90 | Přečteno: 1799x | Diskuse| Věda
  • Počet článků 58
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 873x
Jak funguje " UNIVERSUM?". Snažím se popsat srozumitelnou formou děje, které neustále probíhají ve vesmíru, tak i na Zemi. Ale od toho máme fyziku, teorie a zákony, podle kterých funguje  svět.

Není to obráceně, že universum má své zákony a zákonitosti a fyzika je pouze popisuje, ne vždy správně? Proto se může zdát, že popisuji vesmírné děje jinak, než současná fyzika.

Seznam rubrik