Slunce, naše nejbližší hvězda.

O slunci toho bylo napsáno mnoho, ale je všechno pravda? Probíhají všechny děje tak, jak se nám snaží vysvětlovat populátoři vědy? Bude se slunce rozpínat tak daleko, až naši planetu pohltí? Na tyto otázky se pokusím odpovědět.

Foto NASA/SDO

Slunce je naší nejbližší  hvězda, spektrální třídy G2V. V galaxii obíhá ve vzdáleností, asi 26 000 světelných let a jeden oběh trvá okolo 226 milionů let. Vzdálenost od pomyslného středu, jež tvoří obrovská ( černá díra ) o hmotnosti mnoha milionů naších Sluncí.  Naše planeta Země by se vešla, asi 330 000 krát do našeho Slunce.  Hmotnost slunce činí, asi 99,8% celé sluneční soustavy, takže jen 0,2% hmoty zbývají na všechny planety. Slunce produkuje tepelnou a světelnou energii, která činí 4 x 10 na 26 W, ale na povrch Země dopadne jen asi 0,5 miliardy W, tedy na 1m čtvereční připadne  asi 1,5 kW , ale jen kolem rovníku.

Stáří našeho Slunce se odhaduje na 4,6 miliard let a mělo by svítit ještě dalších 7 miliard let. Povrchová teplota je okolo 5500° C Průměr Slunce je asi 1,4 milionů km a  průměrná hustota je okolo 1,5 tun na metr kubický. Zajímavé je, že se sluneční rovník točí rychleji, než sluneční osa. Zatím, co se sluneční osa otočí jednou dokola za 36 dní, sluneční rovník se otočí za 25 dní, jako by něco sluneční osu brzdilo a rovník urychlovalo. .                                                  .              

       Jak vznikají hvězdy "druhé generace"?

Když exploduje hvězda "první" generace, vytvoří se pomocí gravitace, z prachu malá zrníčka, na která se časem nabalují další a tak vzniknou první zárodky "protoplanet". S velikostí, těchto pevných "zárodků" stoupa gravitace, takže se stále zvětšují a nabývají na velikostí.  Tyto protoplanety nejsou všechny stejně velké, takže ty větší, nabývají rychleji, než ty menší a tím vzniknou první velké planety. Když planety dosáhnou velikosti Marsu, tak gravitace je již tak velká, že udrží i těžší plyny a nabalování hmoty pokračuje. Na planetě Jupiter můžeme pozorovat, jak vypadalo naše Slunce,v raném stádiu vývoje Tím, že bylo Slunce v raném stádiu největší "planetou" mohlo daleko rychlejí nabývat na objemu a na hmotnosti.. Někdy je více planet stejné velikosti, takže se vyvinou hvězdy  dvě, pokud je ovšem k dispozici dostatek materiálu.

           Proč začnou velké planety hřát a pozdějí i svítit?

 V minulém a předminulém blogu, jsem popisoval jak fungují tepelná čerpadla. V tepelném čerpadle se nachází plyn, který se po stlačení zahřeje a vzniklé teplo se použije na vytápění. Co by se stalo, kdyby jsme tento zahřátý plyn stlačovali dále? Samozřejmě by se teplota dále zvyšovala a tento pochod  probíhá i ve vznikajících hvězdách. Odkud se bere energie pro stlačování plynů?  Vysvětlení je jednoduché, z GRAVITACE. Tak jak stoupá hmotnost planety, zvětšuje se i gravitace a tím i tlak plynů a tudíž i teplota planety. Když planeta dosáhne určité velikostí a povrchová teplota dosáhne 5000° C, stane se z planety Hvězda. Tepelný a světelný tlak "odfoukne" zbývající materiál a hvězda a okolní planety přestanou růst.

           A kde je ta fúze, která se uvádí jako zdroj nesmírné energie?

Složení Slunce,    Wikipedie.

Složení Slunce není do dnešních dnů zcela známé. Většina informací o jeho složení pochází z výzkumu spektrálních čar. Slunce není složeno homogenně, ale jeho chemické složení je závislé na hloubce. V jádře vlivem jaderných reakcí je větší obsah helia, než na jeho povrchu. Předpokládá se, že v jádře je vodík zastoupen již 34 % a helium 64 %. Spektrum současně ukazuje, že se ve Slunci nachází ve stopovém množství většina prvků, které jsou známé na Zemi. Metalicita Slunce, tedy poměr obsahu těžších a lehčích prvků, je 1,6 %.

vodík	helium	kyslík	uhlík	dusík	neon	železo	křemík	hořčík	síra	ostatní
92,1	7,8	0,061	0,030	0,0084	0,0076	0,0037	0,0031	0,0024	0,0015	0,0015

V hmotnostních poměrech je Slunce složeno ze zhruba 3 vodíku a 1 hélia.

   Termojaderná fúze

  Asi tady nemusím vysvětlovat, že těžší prvky se budou nacházet blíže slunečního jádra, než prvky lehké. Takže tam kde se uvádí, že probíhá fúze, se logicky nacházejí prvky těžké a nad nimi se nachází prvky lehké. Takže kde probíhá ta fúze vodíkových jader (protonů), na héliová jádra, když vodík je téměř na povrchu?         Wikipedie

V tomto prostředí jsou již jednotlivé atomy rozloženy na volná jádra a elektrony, současně se vodík postupně a velmi pomalu mění na helium za uvolnění obrovského množství energie, tento proces se nazývá termojaderná fúze. Každou sekundu se při tom spálí 700 000 000 tun vodíku. Ani to však neznamená, že uvnitř Slunce děj probíhá nějak překotně. Hustota výkonu Slunce je pouhých 0,19 mW.kg-1.

Postupně přes několik mezistupňů v tzv. proton-protonovém cyklu[2] dojde ke sloučení čtyř protonů v jednu částici alfa – jádra helia, přičemž dva z protonů se přemění na neutrony. Řetězec těchto reakcí produkuje mnoho energie ve formě fotonů tvrdého gama záření. Předpokládá se, že z 1 gramu vodíku vznikne hélium a současně i 1012 J energie ve formě fotonů.[4] Ty pronikají k chladnějšímu povrchu, což jim trvá podle různých odhadů od asi 17 tisíců[12] po 50 miliónů let.[13] Za tu dobu předají většinu své energie hmotě Slunce a stanou se z nich fotony o mnohem delších vlnových délkách, například fotony viditelného světla. Mnohem rychleji se k povrchu dostanou vzniklá neutrina, pro které hmota Slunce prakticky není překážkou.          

Na této ukázce z wiki si ukážeme, kolik bludů a nesmyslů panuje v teoriích o Slunci.

"Řetězec těchto reakcí produkuje mnoho energie ve formě fotonů tvrdého gama záření". A  kde je TEPLO?  Stlačováním plynu vzniká tepelná energie a najednou tady máme studené, tvrdé záření gama.

"Za tu dobu (50 milionů let), předávají většinu své energie hmotě Slunce a stanou se z nich fotony o mnohem delších vlnových délkách, například fotony viditelného světla". A kde je  TEPLO?

Je rozdíl mezi fotonem gama, nebo fotonem viditelného světla, nebo fotonem tepla, nebo fotonem radiové vlný? Není!!! Fotony jsou nejmenší "hmotné" částice a v prostoru  je jich nekonečné množství. Vlny, které se v tomto fotonovém éteru šíří, mají různou vlnovou délku (frekvenci). Někdo tady zajisté přeskočil nauku o vlnění, ( doporučuji nastudovat Maxwella).  Fotony nemohou předávat většinu svojí energie, protože energie je ve vlnění a ne ve hmotě!!!!

     Jak probíhá fúze?

Fúze se většinou popisuje jako kontakt dvou, nebo více  částic, které vytvoří větší atomové jádro, přičemž se vyzáří foton a to má být ta gigantická energie, která vznikne z hmoty. Tady, ovšem je jeden zádrhel a to je ( zákon o zachování hmoty a energie ) .Jak se může objevit energie, z části hmoty, když energie je pohyb hmoty? To je dodnes "oříšek", proto vědci staví obrovské urychlovače a rozbijí částice a hledají tu "skrytou" energii, avšak marně, protože ve hmotě je jen hmota a energie je pohyb hmoty. Nechtějí si tuto skutečnost připustit, protože by padly teorie nobelistů a to by byla katastrofa.

         Lze si jinak vyložit tepelnou energii ze Slunce, než jak to popisuje OTR, nebo STR? Lze a velice jednoduše. Každá subatomární částice v prostoru vesmíru rotuje určitou rychlostí. Na tuto částici dopadají fotony, které jsou odmršt'ovány a tím se tvoří tepelné vlny v prostoru.Pokud je taková částice osamocena, mizí tyto vlny ve vesmíru, ale když se nachází vedle jiná částice, nastane, pomocí těchto vln interakce, tedy výměna části energie. S každým zkrácením vzdáleností na polovinu, vzrůstá čtyřnásobně tepelná výměna, mezi částicemi, ale i odpudivá síla .Protože i gravitační tlak stoupá s druhou mocninou zkracující se, vzdáleností, ale i hmotností, vzrůstá tlak a s ním i teplota v plynu. Pokud se nahromadí velké množství pevné hmoty a později i plynu začne stoupat tlak a částice se dostávají stále blíž a blíž k sobě a tím se zvětšuje rotace částic s geometrickou řadou a tím stoupá i teplota stejnou rychlostí.  Kdy nastane ta fúze a co bude po ní? Když převáží tlak nad odpudivou silou, nastane kontakt částic a tím i  prudké zbrzdění, rotace. Zdroj tepla se od těchto částic zastaví. Ze dvou částic vznikne jedna a proces se bude opakovat

        Bude se Slunce na konci svého života  nafukovat a zvětšovat, až pohltí naší planetu? Samozřejmě nebude, protože teplo ve Slunci vytváří gravitační tlak. Kdyby se Slunce zvětšovalo, klesl by tlak a tím i teplota. Měla by se přehodnotit celá teorie fúze, protože co funguje při termojaderném výbuch, nefunguje při řízené termojaderné reakci a v praxi se to potvrdilo. Za posledních 60 let, se nikomu nepodařilo z fúze vyrobit více tepelné energie, než bylo vloženo.